Od zvláštního zpravodaje Deníku

V úvodní bitvě turnaje pokořil Jan Kolář jedním zásahem domácí tým. „Snažil jsem se to hlavně dostat co nejrychleji do branky. Povedlo se celou situaci sehrát dobře na beka, dostal jsem se první k odraženému puku a gólman se tam naštěstí nestihl vrátit,“ komentoval svoji trefu při přesilovce.

Česko srovnalo na 1:1 a získalo bod. Druhý pak přidalo po nájezdech.

V první fázi utkání vás Švédi docela tlačili. Čím byli nejvíc nepříjemní?
Byli hodně dobří na puku, měli momenty, kdy ho dost drželi a my měli těžké se na něj dostat. Bylo tam pár momentů, kdy měli navrch oni a pak se zase dařilo nám. Myslím, že ta remíza po šedesáti minutách byla spravedlivá. Je super, že jsme pak urvali ještě bod navíc.

Den před zápasem váš útok hru v početní výhodě docela piloval, ale kombinace moc nevycházely. Probírali jste pak s Koukalem a Průchou, co na ledě dělat?
Bavili jsme se o tom. Při tom prvním tréninku jsme zkoušeli různé varianty a trenér nám k tomu také něco řekl. Při zápase je to pak ale stejně trochu něco jiného. Bránící tým je většinou stažený víc k brance a měli jsme víc místa než při tom nácviku.

Když budeme počítat i extraligu, dal jste během posledních pěti zápasů už osm gólů. Je vidět, že se vás střelecký forma pořád drží…
(usmívá se) Na mě je to trochu takové nezvyklé, ale dobře že tak.

Do národního týmu jste se vrátil po osmi letech. V čem byl oproti extralize největší rozdíl, v rychlosti?
Taky, ale hlavně jsou tady hráči individuálně zdatní. Hýčkají si každý puk, málokdo to od sebe jen tak odhazuje. Hra je o malinko přesnější.

Dostavila se před zápasem nervozita?
Musím se přiznat, že na začátku trochu ano. Spíš jsem se snažil nedělat hlavně chyby v taktice a nehrál jsem moc přirozeně. Postupem času jsem se do toho víc a víc dostával. Stejně ale věřím, že příště to bude z mé strany ještě lepší a hra bude ode mě plynulejší. Je to dost i o sebedůvěře.
Myslím, že ve třetí třetině to bylo už lepší.

Třeba akce, do které se zapojil celý váš útok a Petr Koukal uháněl sám na branku stála za to…
Moc hezkou přihrávku tam hlavně ukázal Průchyč (Petr Průcha). Kouky to udělal dobře, chybělo jenom málo.

Byl jste v laufu. Nechtěl jste se pak přihlásit i na nájezd?
To bych si nedovolil (usmívá se). Vždyť jsem tady teprve první zápas. Ale kdybych dostal příležitost, samozřejmě bych šel.