Šestadvacetiletý obránce přišel do pardubického Dynama před letošní sezonou. S nadsázkou se dá říct, že na ledě je čtvrtým útočníkem. Však si ho také spoluhráči dobírají. On ale moc dobře ví, že jeho prioritou je defenzivní činnost. 

close Jan Košťálek v akci. info Zdroj: Ladislav Adámek zoom_in Jan Košťálek v akci.

Pardubičtí hokejisté jsou profesionálové a také silně loajální vůči klubu, nicméně jsou to také lidé. Jak se projevil okamžitý konec kapitána Jakuba Nakládala na atmosféře v kabině Dynama?

S klukama jsme si k tomu řekli své a nechceme to dál rozebírat. Tato kauza je pro nás uzavřená.

Do toho se připletly absence hned čtyř opěrných útočníků. Překvapilo vás to a neomývali vás, když jste se to dozvěděl?

Ne, vůbec. To ke sportu patří. Může se stát, že někdo onemocní, nebo se zraní. Vypadne pár kluků ze sestavy, ale tým si s tím vždycky musí umět nějak poradit.

Velká vzpruha od Kousyho

Nepomohly vám tyto okolnosti v tom, že na vítězství Mountfieldu spadly kurzy a on se tak ocitl v roli velkého favorita?

Tohle jsme opravdu neřešili. Do derby jsme šli s jasným cílem: vyhrát. Nepolemizovali jsme o tom, kdo je favorit a že máme čtyři lidi mimo. Jeli jsme si do Hradce pro tři body.

Hokej je hra plná zvratů, přesto bylo okamžité vyrovnaní na 1:1 prvním klíčovým okamžikem celého utkání?

Začali jsme dobře, ale potom jsme dostali gól. Tím, že Kousy rychle odpověděl, byla to pro nás velká vzpruha. Vyrovnávací gól znamenal nový impulz.

Trochu to připomínalo zápas s Českými Budějovicemi. Před inkasovaným gólem jste soupeři nepůjčili puk…

Je to tak. Museli jsme rychle reagovat, nebo hrozil podobný průběh.

Zápas někdy v polovině okořenila bitka, ke které se dlouho schylovalo. Který z týmů více jitřil emoce?

Začalo to vysmíváním Smoleňáka. Přijel po prvním gólu Hradce před naší střídačku. Tak jim to Kousy hned vrátil. Co se týče bitky, tak jsem nezpozoroval, kdo ji vyvolal. Pak už jsem jen viděl, jak se kluci prali.

Hradec vás před ringem volným začal přehrávat. Zastavila ho tato rozepře v náporu?

Je pravda, že nás při několika střídáních točili. Na druhou stranu si žádné velké šance nevytvořili. Nemyslím si ale, že by tato vyhrocenější situace přinesla nějakou klíčovou změnu.

Divná rivalita, kterou nechápu

Ve vyrovnaném zápase, kdy se dlouho čeká na gól, který by převážil misky na jednu ze stran, je rozdílová branka velice důležitá. Potvrdilo se to i v derby?

Je fakt, že jeden gól může rozhodnout. Určitě nám dodal vyšší sebevědomí a začali jsme si víc věřit s pukem. Naše hra vypadala líp.

Posléze jste zvýšili svůj náskok o dvě branky. V předchozích dvou derby jste o takto luxusní vedení přišli. Nehlodal někde v hlavách červíček, nebo vás zlé zkušenosti poučily?

Když mám mluvit za sebe, tak se neohlížím na zápasy zpátky. Co bylo, bylo a člověk to už nezmění. Samozřejmě, že 3:1 je nadějné vedení. Chtěli jsme ho udržet co nejdéle. Nejlépe do power play soupeře. Pak existovaly dvě varianty. Buď dáme do šesti čtvrtý gól, nebo Hradec sníží. My jsme si ale nepřipouštěli, že bychom mohli ještě inkasovat.

Nepřipouštěli, ale hlavně jste Hradec k ničemu vážnějšímu už nepustili.

Ve třetí třetině jsme praktikovali jednodušší hru. Měli jsme za úkol dostávat puky k nim, aby se museli tlačit k nám. My jsme se spíš drželi do obrany.

Jste rádi, že jste tímto výkonem zavřeli všem škarohlídům ústa ohledně děravé pardubické obrany?

Ukázali jsme, že bránit umíme. K tomu asi není víc, co říct.

Vy osobně jste poprvé vyhrál ve východočeském derby. Stačil jste za tři zápasy Pardubic s Hradcem Králové nasát jeho atmosféru?

Je to takové zvláštní. Nikdy jsem tyto zápasy neřešil. Upřímně řečeno, pro mě je to divná rivalita. Děti tam na nás řvou, že jsme zasr…í Pardubičáci. To absolutně nechápu. Ale. Když to tady ve východních Čechách mají tak nastavené…

Jako „přespolní“ se můžete na vzájemnou rivalitu dívat s nadhledem, viďte?

To ano, ale opakuji, že docela koukám, jak jsou někteří fanoušci nesmiřitelní. Slyšel jsme něco o tomhle derby, kolikrát jsem však zaskočen.

V útoku bych to zvládl

Pro bookmakery překvapivou výhrou, jste utišili rozvířenou hladinu kolem Jakuba Nakládala. Byla vaše motivace před utkáním s Hradcem rozšířena o tento záměr?

Každý zápas jdeme vyhrát, ať se děje, co se děje. Je ale pravda, že by se teď mohlo spíš psát o našem vítězství.

Chyběli vám čtyři útočníci, dostali jste pro tento duel zadání více podporovat ofenzivu?

Ne. Hráli jsme stejnou hru, jak to máme nastavené. Ztrátu čtyř útočníků jsme nijak neřešili, protože je v sestavě nahradili jiní čtyři útočníci.

Váš asistent David Havíř popisuje současný hokej tak, že obránce musí být útočníkem a naopak. Vnímáte to podobně?

Hokej je teď opravdu takový, že všech pět hráčů musí, respektive, mělo by umět zaútočit. I útočníci by měli umět pomoct bránit, když se bek vydá dopředu. Všichni by měli zvládnout všechno.

Přímo vám to problémy nečiní. Stačí si vzpomenout na pět asistencí proti Třinci. Střihl byste si při velké marodce roli útočníka?

Asi jo. Kluci si ze mě dělají srandu, že kdyby mě dali trenéři na útočníka, tak třeba začnu i víc bránit (směje se).

Pardubice hrají o první čtyřku. Udělali jste vítězstvím v Hradci mílový krok ke splnění cíle po základní části?

Každé body nás budou držet nahoře. Tahle výhra nám pomohla k upevnění třetího místa. Nicméně, nesmíme se nechat ukolébat, protože nás čeká ještě hodně zápasů.