Klíčový zápas se líbil i novému šéftrenérovi svazu SLAVOMÍRU LENEROVI, byť z profesního hlediska nahlíží na mistrovství z trochu jiného úhlu: „Nedívám se jenom na náš tým, ale i na soupeře, chci mít komplexní pohled. Hrozně mě ale potěšil předvedený výkon se Švédy, který byl potvrzený třemi body,“ ocenil hru Růžičkova výběru.

Nepřipadalo vám, že český trenér měl proti Švédsku k dispozici úplně jiné hráče než s Norskem?
To snad ani ne (usměje se). Ale utkání mě strašně potěšilo. Byl jsem tam už hodinu předem a zdálo se mi, že hrajeme doma. Čeští fanoušci byli neskuteční a klukům určitě pomohli. Myslím, že i trenéři udělali v kabině vynikající práci a mužstvo přišlo do zápasu neskutečně motivováno a nabuzeno. První signál, co budeme chtít hrát, přišel už při prvním střídání.

Myslíte, když Jaromír Jágr dostal dvě minuty?
Vyplynulo to z přemíry snahy při forčekingu. Řekl bych, že nám tento moment strašně pomohl. Ostatní hráči dostali signál, jak hrát. Agresivně jsme pak v oslabení bránili a ještě jsme dali gól. Pro vývoj celého zápasu byl rozhodující právě začátek.

Měla nějaký vliv i hodně kritická slova Jaromíra Jágra po prohraném zápase s Norskem?
Určitě, všechno do sebe zapadá. Byla to jedna ze záležitostí, které motivovaly hráče, a navíc se tím mužstvo určitě ještě stmelilo. Nejdůležitější je, že si hráči dokázali, že umí hrát hokej v nasazení. Jenom bojovat nestačí, tím zápas nevyhrajete. Líbilo se mi, jak hráči byli neustále v dobrých pozicích v obraně i v útoku. Se Švédy jsme předvedli to, co nám chybělo ve dvou předešlých zápasech.

Co to bylo, nebát se schytat ránu?
To také. Chodili jsme do branky, nebáli jsme se clonit. Beci stříleli, křídla to zkoušela i z nemožných úhlů. Víte, že z toho gól nebude, ale kotouč se může odrazit, bude třeba další dorážka. Tím se dostanete do tempa a diktujete ho. Byla na hráčích vidět ohromná chuť.

A přitom se českému hokeji dlouhodobě vyčítá, že není přímočarý, agresivní, že čeští hráči to ani nemají v povaze. A se Švédskem to najednou šlo…
To ale není nemoc jenom našeho hokeje. Je to nemoc celé Evropy. Byl jsem čtyři roky ve Švédsku a i tam se tyto záležitosti neustále řeší. Nám se to teď povedlo. Hráli jsme velmi dobrý mix evropského a severoamerického hokeje. Byl tam důraz, i prostor pro kombinaci. Moc se mi náš hokej líbil.

Navíc vše podpořil vynikající Vokoun v brance…
Všechno začíná u brankáře. Tomáš chytil famózní formu a jeho klid na mužstvo působil určitě velice pozitivně.

V sobotu čekají na český tým Švýcaři. Což je defenzivně velice vyspělý tým, který umí hrát i důrazně dopředu. Myslíte, že si čeští hráči vzali ze zápasu s Norskem ponaučení?
To jste řekl dobře. Defenzivně jsou vyspělí dnes všichni, včetně Norů. Vypadali jsme, že hrajeme velice špatně, ale na tom měli podíl i Norové svoji vynikající obranou. Švýcaři jsou ještě nebezpečnější vepředu a jsou agresivnější. Hrají velice vyspělý fyzický hokej, který bolí.

Možná by prohra od Norska mohla posloužit jako velice vhodný políček…
Určitě, mužstvo ukázalo, že se probralo, a na Švýcarsko si dáme mnohem větší pozor. Není prostor na nějaké podcenění. Každý bod, který v osmifinále získáme, se počítá. A navíc nám může vytvořit velice dobrou pozici pro play off. Není co zakrývat: pokud skončíme první nebo druzí, budeme mít velikou šanci projít přes čtvrtfinále.

Zatím jsou odehrány pouze základní skupiny, ale vybarvil se vám už nějaký kandidát na zlato?
To je hrozně těžká otázka (usmívá se). Cokoliv řeknu, může smazat hned následující zápas. Klidně může dojít k velikým překvapením. Vždycky jsme říkali, že mistrovství může vyhrát pět šest států. Dnes je tam osmička, která může hrát o medaile.

Podle jmen by se ale za hlavního favorita dalo považovat Rusko, souhlasíte?
V kádru určitě nejzvučnější jména mají. Teď ale jde o to, aby to také prodali jako tým. U nich je to vždycky velký otazník. Zajímavě je složená i Kanada, má velice mladé mužstvo. Papírově patří mezi favority, ale jestli to dokáže prodat i v play off, kdo ví. Šanci má kdokoliv.

Mohli by se prosadit i, v uvozovkách, hokejový trpaslíci, jako Němci, které žene hlučné publikum, nebo třeba Dánové?
Byl bych hodně opatrný na výrazy typu trpaslíci. Mezinárodní federace se už léta snaží rozšířit hokejovou špičku. Jako hokejová velmoc jsme vždy měli tendenci se přiklonit k variantě osmi týmů na mistrovství. Jenže situace je dnes už taková, že Norsko, Švýcarsko, Dánsko mají v mládeži úplně stejné programy, jako jsme mívali my, když nám vyrůstaly osobnosti jako Jágr, Reichel… Dorůstají jim teď velice silné generace mladých hráčů, kteří jsou velice dobře připraveni. Už to jsou hokejově silné země. Možná, že ještě ne zkušenostmi a nepůsobí tolik sebevědomě. Stále hrají s tím, že mohou někoho porazit, ale ne porážet. Pravděpodobnost, že budou získávat body od silnějších, je ovšem stále vyšší.

Takže slova, že není slabých soupeřů, si můžeme škrtnout ze seznamu klišé?
Klidně můžete, špička se opravdu vyrovnává. Švýcarsko, Norsko a spol. se tvrdě tlačí do světové špičky.