Bude to už podruhé, před dvěma lety nad Bílými Tygry vyhrál. „Jen mi přijde, že je to pořád dokola. Postoupíme do play off a hrajeme s Vítkovicemi nebo s Libercem. Možná by byla lepší změna,“ v nadsázce nadává bek, jenž kroutí na východě Čech svoji třetí sezonu.

Letos s tím už nehnete, leda postoupit do finále…
Kéž by to vyšlo.

Je pro vás souboj s Libercem pořád ještě zvláštní?
Trochu zvláštní asi ano, ale zase nic zásadního.

Vyprodá vaše rodina v Liberci celý sektor?
Tak to těžko. Na hokej chodí akorát rodiče a pak třeba občas napíše sestřenice, fandit budou Pardubicím. Že bychom ale byli jako Hujerovi a chodily na hokej davy, to zase ne.

Na východě Čech působíte už třetí rok. Kde jste víc doma, pod Ještědem, nebo tady?
V Liberci bydlím, mám tam rodinu a budu tam asi celý život. Necítím se ani jako Pardubák, ani jako Liberečák. Tak něco mezi.

Když ráno čtete noviny, hned se podíváte, jak si vedli Tygři?
Právě že ne. Sjedu celou ligu, Liberec speciálně nehlídám.

Coby odchovanec Bílých Tygrů jste se do kádru kloudně neprosadil a dost jste toho procestoval, než se podařilo zakotvit v Pardubicích. Mrzelo dlouho, že to doma nevyšlo?
V Liberci jsem šanci nikdy nedostal, přede mnou dostávali přednost vždycky jiní hráči, holt to takhle dopadlo. A nelžu, jsem strašně spokojený, že to skončilo takhle a můžu hrát tady, jsem v Pardubicích spokojený. Jen si říkám, že jsem měl možná odejít z Liberce mnohem dříve a nečekat na nějakou šanci. Bylo jedno, jestli hraju dobře, nebo špatně.

Tým se od roku 2008 změnil, z beků zůstali jenom Moravec, Derner a Holub. Dáte někdy řeč?
Pak tam jsou ještě i útočníci Honza Víšek s Klímošem (Klimentou), s nimi se občas potkám. Ale že bychom se navštěvovali, to se říct nedá. Na to není ani čas.

Na nějaké rýpnutí před sérií čas byl?
Jsme už dospělí, na to nejsme (usmívá se).

Bude klíčem k úspěšně zvládnuté sérii ubránění Petra Nedvěda?
Je fakt, že Petr je výjimečný hráč. Dělá skoro všechny góly Liberce. Bude pro ně klíčovým hráčem. Když se nám ho povede pokrýt, mohla by být šance na postup větší.

Moc mu nevoní, když se na něho někdo zaměří, dohrává a otravuje ho celý zápas. Je to jeden ze způsobů, jak na něj?
Možná jo, ale na druhou stranu už na to musí být za ty roky zvyklý a umí se od toho oprostit.

V Liberci má pozici neohroženého šéfa. Když se mu nechce, tak se zpátky moc nežene, na ledě tráví nejvíc času z celého mužstva a když se hraje přesilovka, vydrží na ní pomalu celé dvě minuty. Vnímáte jeho pozici stejně?
No, že by moc nebránil se mi nezdá. Když jsme tam hráli extraligu, několikrát jsem ho viděl, jak zpátky dobrusloval situaci dvou na jednoho. A docela hustě, dozadu fakt šlapal. Umí hrát celoplošný hokej.