"Mužstvo chci stavět. Trenéry najmeme"

Do složité práce, která nemá jistý výsledek, jde nový generální manažer hokejových Pardubic PAVEL ROHLÍK (43) dravě a sebevědomě.

Jaká je jeho vize? Dát prostor lidem s pardubickou krví. „Chci aby veřejnost věděla, že existuje Dynamo cesta," vyhlašuje. Proto také na trenérské posty převelel od mládeže Richarda Krále a Marka Zadinu.

Vůči vašemu předchůdci Ondřeji Šebkovi panovala ze strany fanoušků silná averze. Dovedete změnit jejich pohled na úřad generálního manažera?
K té averzi se těžko mohu vyjadřovat. Ano, nějaká byla, ale Ondra je slušný člověk. My jsme dlouholetí kamarádi, dostal mě do pozice sportovního ředitele mládeže. Pro mě je nepříjemné, že nahrazuji zrovna Ondru, ale takové je rozhodnutí akcionářů.

Fanoušky ale potřebujete na své straně, nemyslíte?
Jistě. Budu se snažit přesvědčit veřejnost o tom, že existuje nějaká Dynamo cesta. Garantuji, že v klubu pracují chytří lidé, kteří chtějí, aby hokej v Pardubicích zase patřil mezi špičku. Nikdo z nás nechce chodit po městě a schovávat se. Byl bych rád, kdyby fanoušci podpořili naše mladé trenéry a dali jim čas na práci. Pak uvidí, že se něco zlepšuje. Musí ale pochopit, že to nepůjde okamžitě.

Příznivci klubu vzali „revoluci" pozitivně. To je pro vás dobře.
Byl bych strašně rád, kdyby tomu tak bylo a byli jsme zase jedna velká rodina. Bojoval jsem s tím už v mládeži. Trenéři si navzájem nepřáli, každý koukal jen na svoji kategorii. Dnes je to o něčem jiném. Všichni jsou rádi, že vyhrál dorost nebo třeba přípravka. To tady dřív nebylo. Povedlo se mi všechny přesvědčit, že se musíme na pardubický hokej dívat komplexně.

Co budete chtít dělat jinak než Ondřej Šebek? Budete komunikativnější vůči veřejnosti?
Nechci Ondrovu práci hodnotit. Komunikace s fanoušky k této funkci patří. V tomhle jsem silný. V mládeži máme jedenáct kategorií, to je 250 dětí. Denně jsem měl čtyři pět schůzek s rodiči, dělali jsme pravidelná setkání, kterých se účastnilo třeba i 40 rodičů. Někdy dokázali být hodně nepříjemní, ale pokaždé jsem si s nimi poradil a přesvědčil je, aby nám hráče dali. To samé jde udělat s fanoušky. Názory a prací je musíme přesvědčit, že nám jde o to, aby byli spokojení.

Majitel Roman Šmidberský hovořil záchraně sezony. Co to konkrétně znamená?
Nerad bych vytyčoval konkrétní cíle, ale zhruba jde o střed tabulky. Abychom se pohybovali ve vodách, kde bychom se nemuseli bát o budoucnost klubu. Prvotním cílem je stabilizace a tabulkový posun.

Jste přesvědčený, že takhle složené mužstvo to zvládne?
I když jsem tým jsem nestavěl a osobně bych ho postavil jinak, tak mu věřím.

Chcete tým do budoucna skládat vy sám?
Ano. Tím, že v Pardubicích působím přes deset let v různých funkcích, tak jsem toho hodně zažil. Chtěl bych, abychom se chovali jako ve světě.

To znamená?
Generální manažer se sportovním manažerem postaví mužstvo a najmou si kouče. Současní trenéři jsou s tímto modelem obeznámení, chtějí to tak dělat a jsou na tuhle práci najatí. Jedině takhle může fungovat nějaká koncepce. Ne, že s každým odvolaným trenérem odejde hromada hráčů.

Situace v pardubickém klubu není jednoduchá. Nestrkáte hlavu do oprátky?
Souhlasím, situace těžká je. Na druhou stranu jsem pracoval u mládeže, možná v klidnějších vodách, kde tlak veřejnosti na výsledky není takový. Přesto jsem byl pod velkým presem, jelikož mládež opravdu nebyla v dobrém stavu. Obklopil jsem se však dobrými spolupracovníky, skvělými trenéry. Adresa pardubické mládeže je znovu na dobré úrovni. Sami hráči se k nám hlásí, což dříve nebývalo. Teď bych chtěl svoje úsilí ještě prodloužit do A týmu, aby i tato adresa byla opět dobrá.

Je to reálné?
Věřím, že vize, která fungovala v mládeži, může fungovat i v áčku. V klubu zůstanou jen ti, kteří chtějí pracovat. Kdo se nebude chtít ztotožnit s naší koncepcí, nebude tu. U mládeže jsem musel udělat hodně bolestivých rozhodnutí, vyřadil jsem spoustu bývalých výborných hráčů. Kdo se nechtěl podřídit vizím klubu s tak bohatou historií, odešel.

Je jedním z vašich cílů vrátit Pardubicím nálepku „Hockeytownu"?
Stoprocentně. To, co se nám podařilo v mládeži, chci se svými lidmi udělat i u A týmu. Pevně věřím dvěma novým trenérům Richardu Královi a Marku Zadinovi. Hodlám s nimi hodně komunikovat, stejně tak Dušan Salfický z pozice sportovního manažera. Oba trenéry znám, jsou to pracovití lidé a jsem přesvědčený, že z hráčů dostanou jen to nejlepší.

Jaké budou vaše první kroky v nové funkci?
Trenéři budou po úterním tréninku hovořit s hráči. Musíme hned činit důležitá rozhodnutí. V pátek nás čeká Sparta, pak Kometa a derby s Hradcem Králové. Nebojíme se toho. Všichni doufáme, že s novými trenéry navážeme na vítězství v Litvínově.

Kde mužstvo nejvíce tlačí bota?
Trápí nás produktivita. V Litvínově jsme dali znovu jen dva góly, z toho jeden obránce Šeda. Útočníci nejsou produktivní, musí se zvednout. Naši trenéři byli v minulosti výbornými ofenzivními hráči, mají předpoklady, aby to do hráčů dostali. Věřím, že jsou schopní jim vysvětlit přesilovky, organizaci hry v útoku a že se mužstvo zvedne.

Věříte v sílu současného týmu? Není potřeba udělat čistku?
Určitě ne. Něco asi budeme chtít změnit, ale rozhodně nechci hráče strašit vyhazovy. Pokud budou splňovat naše požadavky a budou makat, není důvod, aby v Pardubicích nezůstali. S novými trenéry je tu nový začátek. Každý má šanci se předvést.

Je vaší prioritou skládat tým především z pardubických odchovanců?
Ano, je to jeden z mých cílů. Rozhodně chci, aby trenérský štáb byl pardubický. Zažil jsem plno výborných trenérů, kteří udělali výsledky, ale o koncepci to moc nebylo. Cizí trenér se tu chce ukázat, udělat výsledek a kvůli tomu opomíjí talentované odchovance.

Ale Pardubice s cizími trenéry vyhrávaly tituly.
Jistě, tehdy byla taková cesta. Ale já chci jít tou pardubickou. Řeknu vám příklad: několika trenérům jsem do áčka doporučoval naše hráče. Oni je nechtěli a za dva roky z nich byli superhráči. V novinách si pak přečtu, že nějaký trenér tady objevil Buchteleho. Jak to může říct? Když jsem mu ho nabízel na trénink, tak ho vůbec nechtěl! Tohle chci razantně změnit. Musí tady fungovat návaznost, klubová kontinuita. Samozřejmě, vždycky musíte získat nějakého top hráče odjinud, ale kostra musí pardubická. Kluci v juniorech musí cítit, že mají šancí hrát za áčko. Už od mladšího dorostu budujeme jejich vztah ke klubu. Ukazujeme jim historii, rodiče seznámíme s našimi projekty. Během šesti let v akademii by pak měli mít klub v srdci. Nám se to může jen vrátit. Jakmile rozeznáme v patnácti letech talent, připravíme mu budoucí smlouvu, aby tady zůstal a neodešel do zámořských juniorských soutěží jako třeba Vála s Budíkem. To mě dodnes hrozně mrzí.

Za poslední tři roky došlo k šesti změnám na pozici hlavního trenéra. Je jedním z dalších úkolů stabilizovat trenérský tým?
Ano. Proto jsme se vydali cestou domácích trenérů, kteří jsou s naší vizí obeznámení. Možná nebude supervýsledek hned, ale v budoucnosti ano. Oba v dospělém hokeji začínají, ale nemám strach, že by to nezvládli. Cele vedení je bude podporovat. Chceme, aby Dynamo bylo dlouhodobě na vrcholu. Ne, aby po titulu skomíralo tři roky dole.