V první třetině jste na hrací ploše zcela dominovali. Za to ve druhé se obraz hry úplně změnil. Co se stalo?

Těžko říct, může se zdát, že jsme trochu polevili. Ta série je strašně těžká, hrajeme proti výbornému týmu. Musíme se z toho ponaučit v tom smyslu, že musíme hrát naplno celých šedesát minut. Jedině tak můžeme urvat vítězství. Teď nezbývá věřit tomu, že se nám to v příštím zápase povede.

Vedení jste se nakonec ujali až v první minutě druhé třetiny. Třinec však zosnoval velký obrat. Co bylo pro něj zásadní?

Proti takovému týmu musíme zůstat koncentrovaní na každý detail. Když to trochu přeženu, nesmíme udělat ani jednu chybu. To pochopitelně nejde, protože hokej je hra chyb. Musíme si to rozebrat na videu a připravit se na další zápas. Udělat pro výhru všechno. Vlítnout na led a bojovat od začátku až do konce.

Více chodit do brány

Nepřivádí vás už Ondřej Kacetl k šílenství? Na to, abyste protlačili puk do jeho sítě potřebujete strašně moc pokusů.

Samozřejmě víme, že je to výborný gólman, který má svoji kvalitu. Proti Třinci se musí tlačit do brány všechny týmy. My to musíme holt dělat ještě více. V tom je ten klíč.

Mohl by tím návodem být váš kontaktní gól, který byl trochu kuriózní?

Je úplně jedno jakým způsobem dostaneme puk za záda gólmana. Stál jsem před Kacetlem a střela Honzy Mandáta mě trefila do rukavice. Změnil jsem její směr a padlo to tam.

Snížil jste 2:3 vteřinu před koncem. Lepší injekci do závěrečné třetiny nemohl váš tým dostat, nemyslíte?

Určitě. Do třetí třetiny jsme vstoupili nažhavení s cílem co nejrychleji vyrovnat. Vytvořili jsme si nějaké šance, ale také nám chybělo trochu štěstí.

Z tribuny se zdálo, že se série začíná vyhrocovat, jak to vnímá hráč na ledě?

Je to vypjaté play off. Jsou tam věci, které se pískají a které ne. Já si ale myslím, že se jedná o slušnou sérii. Oba týmy hrají tvrdě, ale férově.

Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát. Řečeno tenisovou terminologií, ztratili jste výhodu podání a na servisu je teď Třinec.

Teď se znovu dostal Třinec do vedení. Ještě není konec. Poslední krok je vždy nejtěžší. Nesmíme věšet hlavy. Pokud budeme hrát na krev celých šedesát minut jako ve čtvrtém utkání v Třinci, vyhrajeme. Jako má soupeř svoji identitu, máme ji i my. A musíme ji plnit. Když to budeme dělat, budeme úspěšní.

Očekáváte v Třinci další dobývání středního pásma a když se přes něj dostanete tak přelézání obranného valu?

Já bych neřekl, že je to úplné dobývaní. Je pravda, že střední pásmo hrají dobře, ale to my také někdy. Je to vzájemné. Podle mého názoru nehraje Třinec nějakého zanďoura. My se jen nedokážeme tolik prosazovat. Opakuji, musíme chodit více do brány.