Vaše jméno se objevilo mezi zájemci o vstup do pardubického hokeje. Stále to platí a přihlásíte se do výběrového řízení?
Když to vezmu komplexně, tak se budu vracet někam do léta. Tehdy jsem byl naopak osloven já, a to právní kanceláří, která zastupovala tři minoritní akcionáře. Ti nabízeli k prodeji svůj podíl. Po několika schůzkách a po nějakém uvažování jsem dospěl k tomu, že učiním nabídku a budu reflektovat to, co pan Šuda (bývalý minoritní akcionář) nabízel. Následně proběhl první mítink na radnici za účastí pana primátora a dalších kompetentních lidí. Na základě toho došlo k objasnění představ, nicméně majoritní akcionář využil předkupní právo a vykoupil minoritní podíl. Tudíž k tomu nedošlo.

Přesto se o Dynamo zajímáte i dál?
Jak čas plynul, tak se město rozhodlo vypsat soutěžní dialog. Dále jsem byl vyzván, zda se ho zúčastním. Už od začátku jsem prezentoval celkový koncept a záměr, tak jsem se ho zúčastnil. Nyní dochází k výběrovému řízení. Řekl bych, že to jsou možná neobvyklé, ale postupné levely k tomu, abyste se dozvěděl více o hokejovém Dynamu. Musíte projít výběrovým řízením, aby vám bylo umožněno nahlédnout do společnosti. Ale rozumím městu, že jde o veřejnou společnost. Chování je jiné než v privátním sektoru, kde jedná kupující s prodávajícím a baví se pružněji a rychleji.

Fanoušky pardubického hokeje zajímá, co můžete klubu nabídnout. S čím do výběrového řízení jdete?
Až do jara 2019 jsem se pohyboval šestnáct sezon v hokejovém prostředí. Od druhé ligy přes první až extraligu. Ve sportu se pohybuji celý život, postupně jsem se dostával k tomu, jak takový klub funguje. Možná jsem v té době netušil, jak se to rozšíří do aktivního řízení sportovních společností. Dnes můžu říct, že mě to naplňuje. Rok od roku jsem získával zkušenosti, ať už to bylo hokejové nebo fotbalové prostředí. Principy řízení sportovních společností jsou obdobné. Je rozdíl mezi mou osobou v roce 2010 a v roce 2020. Tehdy jsem byl spojen s hokejovou Chrudimí a zároveň jsem byl v dozorčí radě hokejových Pardubic. Spolupráce tu byla, v té době jsem byl nastaven, abych se propojil s extraligovým klubem. To nedopadlo, následně přišla nabídka ze Slavie.

S extraligovým klubem jste se tehdy spojil, a to právě s pražskou Slavií, která v roce 2015 z nejvyšší soutěže sestoupila.
Prožil jsem si tam úspěchy, play off, libeňskou arénu, ale samozřejmě i pády. A neúspěšný pokus o návrat do extraligy. To jsou i negativní zkušenosti, ale i spousta pozitiv. Člověk má zkušenosti, know how, prožil si to od druhé ligy až po extraligu. Patří sem znalost jednání s agenty, hráči, realizačním týmem. Je to podobné jako ve fotbalové organizaci. Tam jsem si ukázal, jak se dá klub vybudovat v podstatě z nuly.

V pardubickém fotbale je vás v akcionářské struktuře více. Když jste končil v hokejové Slavii, byl jste prakticky sám. Jaký model byste chtěl nastavit v případě Dynama?
I to byl důvod, proč jsem nakonec využil nabídku a Slavii prodal. Jsem zastáncem toho, že ve sportu je člověk zvyklý pracovat v týmu. Po vzoru pardubického fotbalu, kde je více akcionářů. Ve Slavii se to pak změnilo, i proto jsem to nakonec předal někomu, kdo má chuť pokračovat. Tady na radnici jsem řekl, že vznikla akciová společnost, kde jsem já jako zakladatel. Ale dopředu říkám, že to bude společnost složená z několika osob. Jsou to podnikatelé a zaměstnavatelé se vztahem k pardubickému regionu. Ve svém oboru působí dlouhá léta a jsou úspěšní. Zároveň jsou naladěni na stejnou notu, mají podobnou filozofii jako já. Jsem přesvědčený o tom, že by to v Dynamu šlo spolu s městem takto dělat.

Jak by podle vás taková spolupráce majitele a města měla fungovat?
Musí fungovat symbióza, která má vymezená pravidla. Město by se mělo věnovat jiným věcem než řídit sportovní organizaci. Dokážu si představit, že stávající majoritní akcionář má kontrolní mechanismy v podobě zastoupení v dozorčí radě. Netvrdím, že v představenstvu. Ať nechá řízení na privátním sektoru. A ten mu skládá účty, aby obě strany věděly, jakým způsobem se hospodaří a jakým směrem jde sportovní koncepce a jak je cíl naplňován. Jsme ve sportu, tak je vždy otázka, jak se to podaří. Minimálně se tomu dá přiblížit.

Co říkáte podmínkám, které jsou nyní od města nastavené pro výběrové řízení?
Nechtěl bych je teď úplně komentovat. Myslím, že sami uvidí až 12. března, jak to nastavili. I v soutěžním dialogu jsem prezentoval, jakou představu mám. Bylo nutné vysvětlit, že to není one man show. Jestli si někdo myslí, že když tady někdo dělá fotbal a už tedy nemůže dělat hokej, nebo tím chce někoho zničit, tak to je zcela scestné. Já jsem se tady narodil, žiji tady a jsem členem skupiny se vztahem k regionu. Tvrdím, že tady je prostor pro všechny velké sporty, to znamená hokej, fotbal a basketbal. Hokej má tu výhodu, že tady je fenoménem.

Pardubický tým bojuje o udržení elitní soutěže. Jak prožíváte poslední zápasy Dynama?
Jinak je prožíváte z pozice majitele a jinak jako fanoušek. Jsou to smíšené pocity v tom směru, že se zúčastním diskuzí s městem. A taky jsem zažil ten sestup. Už dopředu cítím, co by se stalo, kdyby se to nepodařilo. Kdo si to neprožil, tak neví, co je to za tragédii. Samozřejmě si přeji, ať se Dynamo zachrání, protože sem extraliga patří. Věřím, že se to podaří. A pak ať si město k sobě najde partnera, se kterým bude dlouho na hokeji participovat. Myslím, že po dlouhé době si to pardubický hokej zaslouží. Protože návštěvnost je zde stále nadstandardní. Bylo by dobré, kdyby Dynamo šlo zase nahoru.

Měl byste přesto o klub zájem, i kdyby se tady nehrála extraliga?
Já jsem to deklaroval už při soutěžním dialogu a paradoxně i dříve. Beru to jako koncepční práci, není to jen na rok. Nezajímá mě jenom první tým. Ten je samozřejmě důležitý v návaznosti na mládež, která potřebuje motivaci. Je nezbytné, aby A-tým fungoval na nejvyšší úrovni. Ale i kdyby došlo k té horší variantě, tak je to podle mě řešitelné. Samozřejmě věřím, že k tomu nedojde.

Jeden ze zájemců o Dynamo, miliardář Petr Dědek, pomohl klubu finančně již v lednu. Vy jste o něčem takovém neuvažoval, že byste se hned zapojil?
Vzhledem k tomu, že město deklarovalo, že půjde o standardní výběrové řízení a v něm bude více zájemců, bral jsem to tak. Podle mě nebylo vhodné do toho nějakým způsobem zasahovat. Když to vezmu obráceně, tak ani nikdo z Dynama nepřišel s tím, že by chtěl finančně pomoci. Já jsem navíc už dříve na městě řekl, že nabízím koncepční řešení. A dával jsem informaci, do kdy je optimální majetkovou strukturu změnit. K tomu, aby se člověk hned zapojil, musel by být prodej uskutečněn někdy do poloviny ledna. Jednak končí přestupové období a v průběhu ledna a února už jednáte s hráči a agenty, protože si tvoříte kostru týmu na novou sezonu. To se nestalo. A že toho využila druhá strana, na to má právo. Město to odsouhlasilo, tak to beru jako fakt.

Jaké změny byste v případě vstupu do Dynama nejprve učinil?
Je mi jasné, že bych si tím koupil hlavně starosti, nejen radosti. Stejně jako další zájemci. Je možná dobře, že má majoritní akcionář z čeho vybírat. Horší je, kdyby nebyl nikdo. Mám v hlavě model, jak by to mělo vypadat. Je předčasné i zbytečné řešit nějaká jména. To samé i strukturu a obsazení managementu. Ale už jsem říkal, měl jsem to tak i ve Slavii, že nepřijdete a neuděláte revoluci. Zjistíte, jaký je stav. A systém to ukáže sám. To znamená, kdo je schopen pokračovat dál a kdo není.

Kdo je Vladimír Pitter

Pardubický podnikatel, který se již téměř 20 let pohybuje ve sportovním prostředí. Spolupodílel se na provozování HC Chrudim, později se stal spolumajitelem HC Slavia Praha a následně stoprocentním vlastníkem. V roce 2019 celý pražský klub prodal. V pardubickém hokeji dříve působil jako člen dozorčí rady. Je majitelem a předsedou představenstva fotbalového klubu FK Pardubice.