Za ním je mezera. S devíti zásahy se na něj dívají Martin Růžička, David Krejčí nebo Filip Chlapík. „Na čísla se vůbec nekoukám, snažím se je dostat z hlavy. Fyzicky se cítím dobře a jsem rád, že se v tabulce držíme nahoře a vyhráváme. Soustředím se vždy na daný zápas,“ řekl Říčka po vítězném utkání Pardubic s Mladou Boleslaví (4:3 v prodloužení).

Jeho nejlepší extraligová sezona pohledem nasázených gólů v základní části je dosud ročník 2015/2016. Tehdy za Zlín ve dvaapadesáti zápasech stihl 18 branek.

Pohled kapitána
Jakub Nakládal, obránce HC Dynamo Pardubice: „Robert má obrovskou fazónu, je klasickým střelcem. Z pozic, ze kterých střílí, trefí pomalu každý puk. I na tréninku. Čeká na puk, který tam někde vypadne, nebo mu ho někdo připraví. Zatím mu to vychází, tak mu přeji, aby to tak bylo celou sezonu. Dává důležité góly, nám to pomáhá.“

Aktuální sezonu má rozjetou výborně. Velmi vážně bral už letní přípravu, protože na startu svého pardubického angažmá ještě potřeboval doléčit zranění. „Zmeškal jsem jen dva týdny. Máme skvělého kondičního trenéra, tak jsem se snažil do toho šlápnout. Přišel jsem do nového prostředí, nechtěl jsem nic podcenit a nyní se mi to vrací,“ hlásí Říčka.

Už během přípravných zápasů se cítil dobře po boku Davida Ciencialy a Ondřeje Romana. Druhý jmenovaný pak kvůli zranění vypadl. „Bylo mi líto Ondry, protože jsme měli famózní přípravu. S Davidem jsme začátek sezony chytli. Dostali jsme se k tomu, že on mi to přihrává a já se snažím dostat do šancí. Samozřejmě se někdy taky snažím přihrát, ale on mě hledá mnohem častěji,“ popisuje dvaatřicetiletý útočník.

Ani po dvou gólech do sítě Mladé Boleslavi nezapomněl poděkovat spoluhráčům za přihrávky. „Pomáhají mi, za to jsem všem vděčný. A já se snažím pořád zlepšovat. Myslím, že ještě nejsem žádný veterán,“ pousmál se.

Odchovanec Havířova se do extraligy posunul z mateřského klubu před sedmi lety. „Do pětadvaceti jsem hrál druhou ligu, tak možná i proto jsem víc hladový oproti klukům, co hrají extraligu třeba od osmnácti. Mám pořád hlad po hokeji a hlavně po týmovém úspěchu,“ dodal Říčka, jenž hrál potom po přesunu ze Zlína čtyři roky za Spartu. Před touto sezonou se přestěhoval z Prahy do Pardubic.

„Každý chce hrát co nejvyšší soutěž, mně se to povedlo později. Věděl jsem, že musím být trpělivý a pořád jsem věřil, že se to může otočit. Když se mi občas nepovede zápas, tak si na to vzpomenu. Vždycky to může být horší, ale snažím se, aby to bylo lepší a lepší,“ uzavřel forvard Pardubic.