Odborníci na zámořský hokej si při vyslovení jeho jména labužnicky mlasknou. JAKUB KINDL (23) patří k nejtalentovanějším mladým obráncům současnosti. Český hokej v něm možná má budoucího beka číslo jedna. O bývalém kapitánovi dvacítky se u nás ale moc nemluví. Před pěti lety ho draftoval Detroit, elitní tým NHL, ukryl ho na farmu a piplá ho ve svém systému k dokonalosti. Loňská sezona ale Rudým křídlům nevyšla.

„Za poslední tři roky byl Detroit dvakrát ve finále. Naposledy sice vypadl ve druhém kole, ale vždycky má vysoké cíle a v nové sezoně to bude určitě lepší. Hráči si za léto víc odpočinou, přijdou víc nakopaní a hladovější. Není jednoduché hrát každý rok přes sto zápasů,“ tuší mladý bek úspěšnou sezonu v Hockeytownu.

Lépe by se mělo dařit i jemu. Začíná mu platit nový jednocestný kontrakt a konečně by měl v NHL hrát první housle. Po pěti letech navíc docela intenzivně prožíval i draft, který se konal před čtrnácti dny.

„Mám mladšího bráchu, moc jsem mu přál, aby si ho někdo vybral, bohužel to nevyšlo. Takže musí makat dál, svět se tím rozhodně nehroutí,“ neláme Jakub Kindl hůl nad zámořskou misí svého mladšího bratra Denise.

Sledoval jste i koho volí váš Detroit?
To jo, podíval jsem se, koho si vybral. Ale že bych draft nějak prožíval, to zase ne.
Uvědomujete si vůbec, že je to už pět let, co na vás Rudá křídla na draftu ukázala?
Hrůza, co? (usměje se). Letí to, jsem už vlastně šest let za mořem. Je hrozné, jak ten čas ubíhá.

Říká se, že do pěti let od draftu by hráč měl naplno ukázat svůj potenciál. Co myslíte, předvedl jste ho?
Potenciál… Hlavně je potřeba si uvědomit, že patřím jednomu z nejlepších týmů světa a konkurence je obrovská. Musím být hlavně trpělivý. Věřím, že se do prvního týmu dostanu, udělám pro to všechno.

V minulé sezoně jste naskočil jen do třech utkání v NHL. Nečekal jste, že dostanete větší šanci?
Můj cíl byl, abych si v NHL nějaký ten zápas zahrál, to je sen každého malého kluka. Konečně se mi to podařilo a doufám, že starty budou jenom přibývat. Potěšilo mě, že se mnou v Detroitu počítají, když se mnou podepsali už před rokem novou smlouvu na další tři sezony a přitom je nic netlačilo, měl jsem smlouvu ještě na jeden rok.

Jakube, neříkal jste si někdy, že je k vzteku, že po vás před těmi pěti lety sáhl zrovna Detroit? U většiny ostatních týmů byste měl daleko větší šanci se prosadit…
Říkalo mi to už hodně lidí, že kdybych byl jinde, měl bych za sebou už hromadu zápasů v NHL. Ale víte, kdybych hrál fotbal, chtěl bych nastupovat za Real Madrid nebo za Barcelonu. Chci nastupovat v top týmu a Detroit takovým mužstvem je. A znovu říkám, že udělám všechno proto, abych se tam prosadil.

Mladí hráči v Detroitu umetenou cestičku zrovna nemají, málokdy se do týmu dostanou hned po draftu. Ani tohle vás během pěti let nenaštvalo?
Pracuje se tady s mladými hráči asi trochu jinak než jinde, to je pravda. Třeba Jirka Hudler byl taky dva roky na farmě, nebo brankář Jimmy Howard. Chytal na farmě čtyři roky, letos začal hrát NHL a málem se stal Nováčkem roku. V Detroitu s hráči pracují, nechávají je vyhrát po farmách. Když pak přijde šance, jste připraveni a hned do NHL můžete vletět.

Cítil jste během sezony na farmě z Detroitu zájem, ozvou se třeba někdy trenér Babcock s manažerem Hollandem?
Na každém našem zápasu vždycky někdo je, ať už někdo ze scoutů, nebo sám generální manažer. Vedení si pravidelně jezdí svoje hráče kontrolovat. Celé ty tři roky, co jsem byl na farmě, jsme byli pod dohledem.

Letos se zdá, že byste se ale konečně mohl dočkat větší role v prvním týmu. Máte nový jednocestný kontrakt, navíc Lebdovi s Liljou končí smlouva, takže by se minimálně pro jednoho obránce mohlo otevřít místo…
Doufám, že se mnou počítají. Je mi jasné, že to nebude jednoduché a nebudu hrát dvacet minut za zápas. Musím se o to porvat. Jednocestná smlouva toho moc neřeší, kdybych se nedostal do týmu, můžou mě poslat někam pryč. To se snad ale nestane.

Pět let čekání v juniorech a na farmě… Kdyby nic jiného, musel jste se naučit velké trpělivosti, nebo ne?
Určitě, kolikrát se mi neposlouchalo příjemně, když lidi říkali: „Proč to pořád zkoušíš, jseš tam strašně dlouho, proč se nevrátíš zpátky, nebo nejdeš do Ruska.“ Řídím se heslem, že se vrátit můžu vždycky. Dokud to jde, budu se snažit prosadit v NHL.

A řeči expertů, že jste ohromný talent a místo NHL hrajete přitom stále na farmě, se poslouchají jak?
Taky ne moc dobře. Víte, důležité pro mě ale je, že ze strany Detroitu cítím zájem. Nahoru je to z farmy strašně těžká cesta, ale na druhou stranu dostávám i dobrou školu. Odehrát dvaaosmdestát zápasů, k tomu další v play off, to je něco úplně jiného, než když jich hrajete třicet. Myslím, že když hraju pětadvacet minut za zápas, určitě se na farmě nezhorším. Jsem přesvědčen, že mi farma může pomoci i psychicky. Kdyby se mi podařilo se do NHL prosadit, už bych si to nenechal vzít.

Víte, jaké je vaše hodnocení na internetové stránce hockeys〜futures. com, která se zabývá talentovanými mladíky, kteří ještě nehrají NHL?
To nevím.
Máte osmičku, což podle jejich stupnice znamená úroveň Adama Foota nebo Patrika Eliáše. To už nezní špatně, ne?
Fakt mám osmičku? Myslel jsem si, že už tam ani nejsem. Kdyby na tom bylo aspoň něco pravdy, nebylo by to zlé, v NHL bych si zahrál (usmívá se).

Často se mluví o tom, že rozdíl mezi AHL a NHL je obrovský především v prostředí okolo. V NHL se na zápasy létá, v AHL se prý jezdí autobusem, je to tak?
Je. Někomu se to třeba nezdá, ale AHL je fakt velká dřina. Za ty tři roky, co ji hraju, jsme třeba docela často hráli zápasy v pátek, v sobotu a v neděli. Je to strašně nabité. V pátek a v sobotu jsme hráli doma, v neděli jsme jeli do Toronta, což je autobusem nějakých šest hodin. Přijeli jsme tam v šest ráno, v devět byla snídaně a ve tři zápas. Náročné to bylo hodně, jednoduché to rozhodně není.

Takže platí, že když si hráč osahá farmářskou soutěž, NHL si pak víc váží?
Přesně tak. Z NHL sice zatím nemám skoro žádné zkušenosti. Ale vidím, že tam hráči na sobě strašně pracují, nechtějí přijít o práci, nechtějí jít na farmu. Hodně hráčů si AHL prošlo a zpátky nechtějí, NHL si nikdo nechce nechat vzít.
Není v AHL i trochu víc nebezpečno? Monster jako je třeba Joel Rechlicz, která hokej moc neumí, ale raději se ohánějí pěstmi, je tam daleko víc než v NHL…

Takových hráčů je tam docela dost, máte pravdu. Ale stejně myslím, že je to kvalitní soutěž. Je tam hodně mladých hráčů, kteří hrají o triko. U nás třeba vždycky platilo, že co řekne trenér, je svaté. Je to dané tím, že každý se snaží dostat výš a pro úspěch se snaží dřít.

Když jsem hledal, co o vás říkají zámořští experti, nejvíc mě upoutal názor generálního manažera vašeho zámořského celku Grand Rapids Boba McNamary, který říká, že hrajete výborně na kotouči, ale občas přijde moment, kdy se nerozhodnete úplně správně, co s ním udělat. Souhlasíte s jeho názorem?
Souhlasím, říkali mi to už dva roky zpátky. Rok od roku se na tom ale snažím pracovat, vím, že musím svoji hru zjednodušit. Byl jsem z juniorky zvyklý, že můžu s pukem něco udělat. Zkusil jsem to v AHL, tam mi ho ale frajer sebral a hned z toho byl gól. V mužském hokeji se chyby trestají s neskutečnou efektivitou. Ze začátku jsem s tím měl určitě problémy. Myslím, že rok od roku jsem ale spolehlivější, v tom mi farma neskutečně pomohla.

V té následující byste se tam už nejspíš vrátit nemusel. Je něco, na co se teď nejvíc těšíte?
To je jednoduché: na to, že bych měl začít v NHL, ale na sto procent jisté, že to bude v Detroitu. Kdybych se tam po kempu nedostal do týmu, dají mě na waiver list a v průběhu čtyřiadvaceti hodin by po mně mohl každý sáhnout.
Víte, spíš jsem si říkal, jestli se netěšíte na to, jak oloupete starého známého Patricka Kanea z Chicaga, který hraje ve vaší divizi a zahrál jste si proti němu i v juniorech…

No jo, moc dobře si na něho z juniorů pamatuji. On hrál v Londonu, já v Kitcheneru a byly to strašně dobré zápasy. Mezi týmy panovala velká rivalita, byly to výborné časy.

Kaneovi někteří prorokovali, že je na NHL moc malý, že ho vysocí obránci umlátí. On se přesto dokázal prosadit a třeba takový Justin Azevedo, se kterým jste nastupoval v Kitcheneru a také dokázal sbírat hodně bodů, ne. Nepřekvapilo vás, že se drobný Kane v Chicagu hned chytil?
Je na tom výborně technicky. Má neskutečnou nahrávku, je to vynikající hráč. Taky jsem dřív říkal, že je to takový papírák. Ale nevidíte, že by ho někdo trefil. Je strašně mrštný a umí se vyhnout. Patrick Kane je moc šikovný hráč.

Jste rád, že se z Ruska vrací Jiří Hudler a budete mít v týmu českého kumpána?
Jsem moc rád. Párkrát jsem u něho bydlel. Ale v kabině Detroitu nervózní určitě nebudu. Trochu jsem si na to prostředí zvykl. Byl jsem už v celém kempu a navíc jsem pobýval při posledních off s týmem. Kluci jsou úplně super, není s nimi jediný problém.


VIZITKA:

Narozen: 10. února 1987 v Šumperku.
Post: Obránce. Hůl: Levá.
Výška: 191 centimetrů. Váha: 90 kg
Tým: Detroit Red Wings
Draft: 19. (2005, 1. volba Detroitu).
Další týmy: Šumperk, Pardubice, Hradec Králové, Kitchener Rangers (OHL), Grand Rapids Griffins (AHL).
Reprezentace: prošel všemi mládežnickými výběry, účastnil se dvou MS „dvacítek“, 2007 byl kapitánem.

NHL: 3 zápasy/ 0 bodů. AHL: 229/ 84 (12+72). OHL: 176/ 127 (26+101).

Kariéra:

S hokejem začínal v Šumperku. Jeho tým několikrát aspiroval na titul neoficiálního přeborníka ČR. Ve čtrnácti letech přestoupil do Pardubic, kde hrál dorosteneckou extraligu. Zahrál si i několik zápasů za juniory a v jednom zápase sezony 2002/2003 dokonce naskočil i do extraligy. V následující sezoně si zahrál dva zápasy v první lize za Hradec – v sezoně 2004/2005 se vydal za moře a nastupoval v kanadské juniorce za Kitchener. V draftu si ho vybral Detroit , ale další dva roky strávil v Kitcheneru. Stabilním členem farmářského týmu Grand Rapids se stal od sezony 2007/2008, v AHL hrál Utkání hvězd. V minulé sezoně dostal šanci hrát NHL, v dresu Detroitu odehrál tři zápasy.