1. Litvínov
V první řadě je potřeba před ním smeknout. Když s ním Pardubice zkoušely hrát hokej, na celé čáře dostaly na frak. Litvínov připomínal éru Vladimíra Martince, hrou se bavil, nepotřeboval nic hecovat, jenom hrál hokej. A když Pardubice přitvrdily? Dokázala se s tím žlutočerná banda nakonec taky vyrovnat. V Krušných horách konečně postavili tým, co může dojít daleko.

2. Vlažný nástup
Takhle se hraje v srpnu pouťák, ne play off. Pardubice začaly sérii naprosto příšerně, první zápas jen odklouzaly, ve druhém hrábly pořádně během druhé třetiny. Když už týmu došlo jak na věc, prohrával v sérii 0:3. Bylo už pozdě.

3. Opory nedrtily
Objektivně je potřeba uznat, že Litvínov měl v jedné věci kliku, klíčoví hráči byli fit, Pardubice spíš připomínaly vojenskou zotavovnu. Ale že si klíčové hráče platíte pro klíčové zápasy je zkrátka fakt. Ručinský, Petružálek, Hübl, Jánský… Ti všichni dokázali rozhodovat zápasy. To na druhé straně chybělo. Jedinou výhru vystřelil Pardubicím Kaut. Přitom tohle chcete od Sýkory, Zohorny, Radila, Tybora… Litvínov si esa dovedl pohlídat.

4. (ne)Přesilovky
Litvínov si při početní výhodě dovedl pomoci, jednou to bylo perfektním rychlým útokem, pak střelou, jindy kombinací… Pardubicím vázlo hlavně založení útoku. Hráči se honili ve středním pásmu a minuty ubíhaly. Na přesilovkové góly Východočeši prohráli 1:5.