Vrabci na pardubických střechách si o tom dávno štěbetali… Novináři, fanoušci či hráči měli tušení. Klub to ale držel pod pokličkou. Teď je to venku! Novým kapitánem pardubických hokejistů se stal ALEŠ PÍŠA. A jak svojí novou funkci přijal?  „Pro mančaft udělám maximum, tak jsem na nabídku kývl. Ale vzal jsem si den na rozmyšlenou. Mám svůj svět, v něm si žiju a nerad do něho někoho pouštím."

Aleši, jak vyplývá ze slov většiny hráčů nosit kapitánského céčko je pro ně velká čest. Je to také váš případ?
Určitě. Je to pro mě velká čest. Prakticky na závěr kariéry si vyzkouším také tuto roli. I když  (zamyslí se). Nejsem vyhledávač nějakých funkcí.

Kdy jste se o vašem zvolení dozvěděl a jaká byla vaše reakce?
Před týdnem. A musel jsem si vzít den na rozmyšlenou. Trochu jsem váhal, jestli do toho mám jít. Ale bylo mi řečeno, že je to dobré pro mančaft. A pro ten vždy udělám maximum. Tak jsem to přijal.

Očekával jste, že si trenéři vyberou právě vás?
Trochu jsem to očekával. Jenže se znám a znají mě i ostatní, takže jsem si říkal, že kapitánem by měl být někdo, kdo bude tým neustále burcovat nebo naopak uklidňovat. Bylo mi oznámeno, že na to budu mít  zástupce, kteří budou plnit tyto role.

Být kapitánem je velká zodpovědnost. Musí jít příkladem ostatním spoluhráčům a rovněž musí krotit své emoce více než „normální" hráči, viďte?
Já jsem bouřlivák. Takže od toho budu mít na ledě i v kabině své zástupce. Rado Somík je spíše takový kliďánek, takže bude tým usměrňovat. Kočka (Václav Kočí) je zase hecíř od přírody.  Já se budu snažit krotit (úsměv) a půjdu příkladem výkony na ledě.

Na druhou stranu kapitán je možná pro rozhodčí partnerem pro diskusi. Může si více dovolit než ostatní hráči?
Víte, v tomto případě záleží na konkrétním rozhodčím. Někteří jsou ochotni diskutovat s kapitánem či jeho zástupci. Jsou však i tací, kteří nepřipouští diskusi nebo jsou dokonce arogantní. Hned gestikulují rukama a naznačují, ať se k nim ani nepřibližujme, že nemají chuť se s námi bavit.

Máte zkušenosti ze dvou nejprestižnějších  soutěží v hokejovém. Jaké je to v NHL ohledně komunikace hráč s céčkem na dresu vs. rozhodčí?
Co se týče NHL, tak kapitáni s rozhodčími nediskutují. Tam ani nemají důvod. Co se pískne, to se pískne. Není důvod se o tom bavit. Respekt vůči rozhodčím je obrovský. Maximálně občas na ně zařve nějaký trenér.

A co jste v tomto směru zjistil při působení v KHL?
Vždy se mi vybaví jak na rozhodčí pořvával Miloš Říha (bývalý pardubický trenér). Ten jim dával, ten se toho nebál (smích). A hráči? To je podobné jako u nás. Když něco špatně zapískají, tak se ozývají hráči ze střídačky. Tak, aby byli schováni v davu.

Máme-li srovnat všechny zmíněné soutěže, Vypadá to, že v naší republice je diskutování s arbitry nešvar. Proč se tak děje?
Zaprvé, už jsme takový národ. Lidi jsou pořád s něčím nespokojení. A pochopitelně záleží rovněž na kvalitě rozhodčích. Jsou zápasy, kdy pískají špatně, a tak se prostě hráči ozvou. Je pravda, že někdy nemají stejný metr.

Kapitán je také prvním, kdo usměrňuje své spoluhráče, když cítí nějakou křivdu…
Podle mého názoru máme dost zkušený mančaft, ve kterém ani není potřeba někoho usměrňovat. Máme sice pár mladých hráčů, takže to se může týkat maximálně jich. Starší kluci vědí, co mají dělat, jakou mají roli v týmu.

Á propos. Koho byste Aleši volil vy a proč?
(vypálí) Kočku. Jak jsem jak jsem již říkal. V kabině je hecířem na ledě dříčem. Jako druhého pak Rado Somíka.

Když zabrousíte do svých mladších let, kdy ještě bývá horká hlava. Neměl jste problémy s kapitány svých týmů?
Ve své kariéře jsem neměl nikdy s nikým ze spoluhráčů nějaký konflikt. Ať už se jednalo o kapitány, jejich zástupce či ostatní kluky. Já mám svůj svět, v něm si žiju a nerad do něho někoho pouštím.

Jaké je to v HC ČSOB Pardubice s respektováním kapitána, naposledy Petra Koukala?
Kapitán se bude respektovat, i když bude o pět či o deset let mladší. Od toho byl zvolený. Samozřejmě, že se objevily situace, kdy jsme ne se vším souhlasili. No a pak se otevřel prostor pro diskusi. Myslím si, že to bude podobné i teď.