Rozhovor s Janem Starým

Pane, to bylo zase drama. Hokejisté Pardubic ve čtvrtém čtvrtfinálovém zápase vedli 2:0 v Ostravě, ale Vítkovice srovnaly. „Ve druhé třetině došlo k nějakému sebeuspokojení. Naštěstí jsme ale dali ten třetí gól a v poslední části jsme to už podrželi,“ vykládal pardubický útočník JAN STARÝ (26), hlavní hrdina vypjatého souboje.

Dravý forvard měl na výhře 3:2 obrovský podíl. První dva góly dal sám, na na rozhodující třetí přihrál Kočímu.

Jeho úvodní dvě trefy zahnaly největší obavy. „Pojišťováci“ totiž třetí zápas ztratili dost nešťastně, když Vítkovice srovnaly pouhých deset sekund před koncem základní hrací doby a nakonec uspěly i v nájezdech.

Dvě branky do desáté minuty Východočechy nažhavily.

Přesně ten lék, který jste na pocuchané nervy potřebovali, viďte?

Jo, museli jsme se z toho dostat, v pondělí na nás ta deka trochu spadla. Dostat gól deset sekund před koncem je hrozný. I to prodloužení jsme odehráli dobře, ale nájezdy jsou naše mínus, nejsme v nich moc dobří. Před úterním zápasem jsme si opakovali, že na ně nesmí dojít.

Trápila vás ta pondělní porážka dlouho do noci?

Radši nad tím moc nepřemýšlím. Jsem docela impulzivní a musel bych se dost vztekat. Stačí, když se vyblázním na střídačce a pak možná ještě v kabině. Potom se to musí rychle hodit za hlavu, je potřeba myslet hlavně dopředu.

Bavili jste pak na snídani, kdo a v kolik usnul?

Nálada moc dobrá nebyla. Každý se ráno soustředil sám na sebe. Moc jsme se nebavili, nechali jsme si to na zápas.

Obrovské soustředění bylo vidět i na předzápasovém tréninku. V úterý ráno neměl nikdo náladu na fóry, většina z vás měla ve tváři hodně vážný výraz…

Jinak to nejde. Hraje se o vypadnutí z play off a soustředění musí být obrovské. V naší hře máme výpadky a Vítkovice to dovedou trestat, mají hodně kvalitní tým. Škoda, že vždycky začneme hrát, až když je necháme vyrovnat. Tohle je špatný.

Nehrklo ve vás, když Vítkovice ve čtvrtém zápase smazali dvoubrankové vedení?

Nesmíte dávat hlavu dolů. Musíme pořád bojovat, věříme v naši sílu. Snažíme se hrát pořád naplno. Navíc i když soupeř vyrovná ve čtyřicáté minutě, pořád máte dost času, abyste to zase zlomili. Naštěstí jsme minutu před koncem druhé třetiny šli do vedení zase my a už jsme to udrželi. Třetí třetinu se nám podařilo odehrát s dobrým nasazením hlavně směrem dozadu. Ubránili jsme to, o tom to je.

Jenže podobně to vypadalo i den předtím. Také se zdálo, že je výhra doma a bum, inkasovali jste deset sekund před koncem. Objevily se vzpomínky na poslední nezdar?

Pořád se mluví o nějakém strachu… Doufáte, že gól nepadne, ale je vidět že se může stát všechno. Gól padne třeba z otočky od mantinelu, to je prostě hokej. Musí tam být obrovská koncentrace, puk je potřeba v posledních sekundách třeba sežrat a nedovolit soupeři vyrovnat.

Do desáté minuty čtvrtého klání jste stačil dát dva góly. Cítil jste, že splín z posledního ztraceného zápasu je pryč?

Věřím si celé play off. I když je fakt, že se mi zlepšil pohyb. Na konci sezony se prostě hraje nadoraz. V první lajně jsme od toho, abychom dávali góly.

Druhá trefa jde trochu na vrub brankáře Šindeláře, který Pardubice dvakrát po sobě docela trápil. Je pro vás důležité, že konečně i on udělal nějakou chybu?

Důležité hlavně bylo, že tam ta střela spadla. Je jedno jak. Musíme střílet z každé pozice, pořád to zkoušet. Nejde hrát po koutech, ale je potřeba hrnout všechno do brány. Tohle je moje práce. Jestli to podcenil, je jeho věc.

Po nešťastném gólu ve třetím utkáním vypadal brankář Růžička hodně zdrceně. Snažili jste se ho nabudit?

Gólmana spíš musíte nechat být. Jeho psychiku je někdy těžké pochopit. Je jasné, že nebyl rád. Nikdo z nás nebyl rád. Víme, jak umí chytat a když se nechá být, dovede podávat skvělé výkony. Malá chybička se stala, bohužel, ale jede se dál. Hraje se na čtyři vítězné zápasy.

Třetí krok můžete udělat v pátek doma. Těšíte se zase do své arény?

Já se hlavně těším domů, mám tam kvalitnější postel, než mají tady na hotelu, pořádně se vyspím. U nás je posilovna, zázemí, tady je jenom šatna a chodba. Doma je doma. Těšíme se i na naše diváky. Nic nepodceňujeme a doufám, že budou stát lidi při nás. Je bomba, že jeli tak daleko až sem a byli i v Ostravě. Vážíme si toho.