Hudáček očima Miloše Říhy ml.
Miloš Říha mladší, asistent trenéra Pardubic: „Soupeř moc příležitostí neměl, ani neměl moc střel na bránu. Na druhou stranu bylo vidět, že Hudáček chytal klidně, že si se všemi situacemi poradil opravdu dobře. Nic nevyrážel před sebe, byl jistý. Tím pádem mužstvo hraje lépe do obrany, víc si věří. Také je pro něj hrozně důležité, že pustil jen jeden gól a že to byl vítězný zápas."

Ukázal, že může být oporou, že mu Pardubice smlouvu nepodstrčily jen tak z rozmaru. JÚLIUS HUDÁČEK se stejně jako celý tým vzpamatoval z předchozí děsivé prohry v Karlových Varech a pomohl k výhře nad Plzní 3:1.

„Hráli jsme proti ní skoro bez chybičky," těšilo slovenského brankáře, člena tamní reprezentace. Premiéru před náročným pardubickým publikem zvládl bez zjevných obtíží a pozápasovou děkovačku ozvláštnil několika gymnastickými prvky.
Slušná práce!

Sehráli jste mnohem lepší zápas než ve Varech, že?
Byl to diametrálně odlišný výkon, hráli jsme skoro bez chybičky. Dokázali jsme, že hokej  hrát umíme. Věděli jsme, že Plzeň má strašně dobrý útok a že si v šancích ví rady. Takové výkony potřebujeme já i mužstvo, aby i naše psychika šla nahoru. Pokud i v příštích dvou utkáních doma podáme podobný výkon, máme velkou šanci uspět.

Může se stát, že konečně rozjedete vítěznou sérii?
Před příchodem do Pardubic jsem si prošel soupisku a došlo mi, že tenhle tým má fakt velkou kvalitu. Jen se nesmí stávat to, co nás potkalo ve Varech. Myslím, že Pardubice mají velký potenciál. Takže proč ne.

Do třetí třetiny jste šli s mankem jedné branky, herně se vám moc nevedlo. Věřil jste, že skóre můžete otočit?
Ano. Hokej je strašně rychlá hra, náskok jednoho gólu neznamená nic. Stačí jedna malá chybička a přijde gól. No a vidíte, Plzeň ji udělala, my ujeli do brejku, vyrovnali a pak to celé obrátili na naši stranu.

Jak jste viděl situaci ze 39. minuty, kdy Plzeň dala gól, ale rozhodčí ho po konzultaci s videem neuznali pro posunutí branky?
Rozhodčí mi říkal, že má u mě pivo. (směje se) Jejich hráč mi visel mezi nohama, zatímco puk se klouzal do branky, ale pak jsem koukal, jak se branka posouvá. Následně se zjistilo, že branka se posunula dřív, než byl puk v brance.

Pardubičtí fanoušci byli zvědaví na vaši děkovačku. Vyvolávali vaše jméno, ať něco předvedete. Těší vás to?
Vím, že tady jsou nejlepší fanoušci v celé lize. A pak ještě v Brně… I když jsme prohrávali, nepískali a dál nás povzbuzovali. Hrát doma je pro Pardubice velká výhoda. Doufám, že lidem ještě nějakou radost připravíme.

Jak rychle jste si zvykl v pardubické kabině?
Největší výhodou je, že se nemusím učit žádný další jazyk.  Pak také to, že bydlím ve stejném hotelu jako před lety při mistrovství světa dvacítek. Aklimatizace proběhla velmi rychle a v pohodě. Dva a půl roku jsem byl v zahraničí, už mi chyběly ty klasické žertíky. V Čechách a na Slovensku je to velmi podobné.

Padaly na vaši hlavu sarkastické vtípky po zápase v Karlových Varech, kde jste pustil šest branek?
Chlapci se mi smáli, že jsem prožil opravdový křest ohněm. (usmívá se) Ale co, někdy je to takhle lepší. Možná to bude znít blbě, ale já se ve Varech cítil dobře. Vážně. Jeden dva puky mi vyskočily, při vynikající fazoně bych dva góly možná chytil, víc asi nešlo.  Říkal jsem si, že tohle je dobrý odraz k dalšímu utkání. Ve Švédsku mě naučili myslet pozitivně. Jeden zápas není nic. Jen se to nesmí opakovat.

Už jste se stačili lépe poznat s vaším kolegou  Dušanem Salfickým?
Když máte takového chlapa v kabině, tak s komunikací není žádný problém. Dušan je super člověk. Ještě sice na mě nevymyslel žádný žertík, ale čekám, že to brzy přijde. Je to srandovní typ člověka.

On vede brankářské statistiky v celé lize. Přemýšlel jste, zda pro něj musí být těžké vám přepustit místo na ledě?
Oba víme, jaká je naše pozice v týmu. Jestliže chce mužstvo vyhrát titul, musí mít dva vynikající brankáře. A je jedno, jestli se jedná o Švédsko, Finsko, NHL či KHL. Může přijít zranění, nebo pokles výkonnosti.  Pak může být hráčům jedno, kdo je v brance.