Po základní skupině je jasné, že první krok jsme zvládli. Bez zaváhání, ale přesto ne všechno je tak růžové, jak se po utkáních s Běloruskem a Rakouskem zdálo. V zápase proti USA jsme se poprvé dostali chvílemi pod tlak a bylo vidět, že v některých momentech měli hráči dost problémů s vykrýváním volných prostorů a obsazovám pohyblivých Američanů.

Také mě překvapil dost nevýrazný výkon naší první pětky, která se prakticky prosazovala jen při přesilových hrách. Možná by stálo za to nechat více prostoru i druhé řadě na přesilovky, nepřetěžovat tolik Davida Výborného a jeho spoluhráče. Bylo vidět, že jim chybí lehkost a náš tým tuto pětici bude ještě hodně potřebovat. Naopak Olezs, Plekanec a Irgl srší energií a budou se určitě ještě zlepšovat. Svoji práci zdatně odvádí Marek, který v podstatě zařídil svými asistencemi výhru nad Spojenými státy.

Obránci odvádějí svůj standard, a pokud hrají jednoduše, nemají problémy. Měli by lépe komunikovat s útočníky, což naší obranu udělá kompaktnější. Vynikající je brankář Čechmánek, jenž by měl být naším žolíkem v dalším průběhu turnaje.

Dnes Rusové slavili 1. máj, a tak jsem po dlouhé době viděl průvod a vzpoměl jsem si na tu šaškárnu, když jsme museli taky pochodovat. Hrál jsem v Rusku před třemi lety a mám pocit, že poměr bohatí, střední třída a chudí se moc nezměnil. Bohatých je strašně moc, střední třídu skoro nepotkáte a chudí jsou ti ostatní.

Ještě jednou k hokeji. Myslím si, že šestnáct týmů na mistrovství světa je moc, protože minimálně čtyři týmy tady nemají co dělat. Degraduje to úroveň šampionátu, ale bohužel o tom rozhodují hlavně peníze sponzorů. Náš tým včera odpočíval. Ráno se prošel po Rudém náměstí, potom následoval vydatný oběd v Českém domě a večer hráče čekala regenerační linka v Mytišči.