Nakonec z toho byl přímý postup do čtvrtfinále a konečná šestá příčka. „To byla odměna. Věřím, že to, co se dělo v závěru sezony, si fanoušci užili,“ říká v rozhovoru Salfický.

Před sezonou jste mluvil o tom, že by pardubický hokej měl jít cestou vzhůru. Plní se to, když se podíváme na konečné umístění v sezoně?
Když se ohlédnu za sezonou, tak musím říct, že se to povedlo. Kdyby to šlo dolů, tak už tady asi spolu nemluvíme (směje se). Ne, vážně, pro mě je moc důležité, jaký hokej jsme předváděli. A taky to, že jsme se během sezony vyvarovali větších propadů. Považuji to za jeden z kroků stabilizace, i díky tomu následoval posun v tabulce směrem nahoru.

A rovnou na šesté místo, na to by si před sezonou málokdo vsadil…
Samozřejmě, toto umístění je odměna pro kluky, kteří to odmakali. Kdybych řekl před sezonou šesté místo, tak bych byl velký optimista. Můj cíl byla ta desátá příčka, abychom lidem do Pardubic vybojovali alespoň předkolo play off. Přímý postup do čtvrtfinále byla odměna. Věřím, že to, co se dělo v závěru sezony, si fanoušci užili.

Začátek sezony přitom nevyšel podle vašich představ. I trenér Miloš Holaň mluvil o tom, že mohl v Pardubicích skončit. Jak blízko či daleko k tomu tehdy bylo?
Začnu rozjezdem sezony. Mám pocit, že jsme přivedli dvanáct nových hráčů, což jsou skoro tři pětky. Říkám, že mužstvo potřebuje poskládat určitou chemii, najít společnou řeč na ledě a vytvořit charakter týmu. To všechno vyžaduje určitý čas. Sedalo si to, ale neměli jsme body, které by nám zaručovaly nějaké klidné příčky. Rvali jsme se ve spodku tabulky…

A řešili jste i post trenéra?
Vždy se vynoří i taková myšlenka, jestli neudělat změnu. Ale říkám, že když chce člověk udělat krok A, musí mít i krok B. Když jsem si dal na misku vah, co jsme po odkupu městem dělali a tvořili, tak jsem zůstal konstantní v otázce složení trenérského týmu. Věřil jsem, že prací a určitým přístupem jsme schopni to otočit. Pak samozřejmě pomohlo i doplnění kádru. Jak daleko byl Miloš k odvolání? Byl k němu tak blízko, jako stejně i daleko. Bylo to o rozhodnutí, já jsem učinil takové, že bude pokračovat.

Z velkého počtu nových hráčů byla navíc řada z nich ze zahraničí. Byli jste rádi, jak zapadli i do party v kabině?
Jednoznačně, to je jeden ze střípků do celkové mozaiky. Odezva na tyto kluky byla výborná. Šlo o mravenčí práci už na začátku, než jsme někoho vůbec vzali. Obvolávali jsme a zjišťovali co nejvíce informací. Jednou z těch věcí byl právě charakter hráčů v kabině i mimo led. Věděli jsme, že nemáme ekonomicky na to, abychom nakoupili super kvalitní hráče. Ale z vlastní zkušeností vím, že když máte mužstvo, které má charakter a hráči táhnou za jeden provaz, tak jsou třeba i schopni nahradit nějakou sportovní výkonnost. Tím nechci snižovat hokejové dovednosti našeho týmu, ale jeden z faktorů, který tým dovedl až na šesté místo, byl charakter a parta v kabině.

Jaký byl ten další moment, který pomohl nastartovat posun tabulkou směrem vzhůru?
Zvedali jsme se i díky tomu, jak hrály ostatní týmy. Řekl bych, že takovým zlomem byla první reprezentační pauza. Vzpomněl jsem si, že jsem se oblékl do výstroje a šel si s týmem zatrénovat. Kluci mi dali nějaké góly a trochu si zvedli sebevědomí (směje se). Ale ne, tam si myslím, že mužstvo dobře potrénovalo a potom se udělaly dva dobré výsledky, po kterých si začalo věřit. Nastartovala se druhá čtvrtina, ve které jsme udělali nějakých pětadvacet bodů. Možná, jak se skladba mužstva rodila složitě v přípravě, tak až v tuto chvíli si to správně posedalo.

Dynamo si zajistilo účast v desítce, pak hrálo o šesté místo. V posledním kole jste doma prohráli derby s Hradcem, ale vzápětí jste se dozvěděli, že šestku udržíte. Jak jste prožíval dramatický závěr základní části?
Věděl jsem, že to máme ve svých rukou, přál jsem si šestku urvat. Hlavně to bylo derby, chtěl jsem třeba i bilanci s Hradcem zakončit pozitivně. To se nepovedlo, proto jsem v ten moment prožíval určité zklamání. Spíše jsem jen čekal, na jaké pozici v desítce se zastavíme. Než jsem stačil dojít dolů za trenéry, tak ve Vítkovicích padl rozhodující gól a vešel jsem do kabiny, kde již vládla euforie. Člověk tak zklamání přetavil v radost, protože jsem viděl kluky, jak se radují. Věděl jsem, že si to zaslouží. Odměna za práci v celé sezoně byl přímý postup. Zklamání z prohraného derby nahradila radost, že kluci zůstali na šesté příčce.

Do play off jste šli s heslem „užijme si to.“ Bylo tomu tak během čtvrtfinále, kde jste odehráli tři vítězné zápasy před domácí arénou?
To heslo bylo spíše pro celé město, fanoušky přímo na zimáku, než pro hráče. I když i oni si to užívali. Říkal jsem, je tady zase nová soutěž a je jenom na nich, jak najdou fyzické a morální síly, aby přešli třeba do dalšího kola play off. Myslím, že se vydali ze všech sil. Rozhodovaly maličkosti a momentální forma. A poslední výsledek 8:1? Třinec něco podobného potkalo v šestém utkání u nás, kdy jim to tam napadalo během dvou třetin, ale dobře věděli, že mají pod sebou polštář v podobě sedmého zápasu. Tam se to zase bohužel přihodilo nám, kdy jsme během druhé třetiny pětkrát inkasovali. Pak už se těžko hledají mentální síly na nějaký zvrat. Chci se na to dívat optikou celé sezony, ne posledního utkání. Dřeli jsme do sedmého zápasu. Musím říct, že jsem si to užil. Jsem rád, že jsme měli takové mužstvo.

Fanoušky bude zajímat stav hráčského kádru pro příští sezonu. Dá se říct, z kolika procent už ho máte sestavený?
Z nějakých sedmdesáti procent mužstvo máme. Věřím, že se nám nakonec podaří udržet nejméně osmdesát procent současného týmu. Některé hráče neudržíme, protože mají jiné cíle. S někým se možná rozloučíme z výkonnostních důvodů, pak se pokusíme tým vhodně doplnit. Každopádně říkám, že nejsem zastánce velkých změn pro příští sezonu. Drtivou většinu mužstva bych chtěl udržet pohromadě.

Už je jisté, kdo za Dynamo hrát v další sezoně nebude?
Nebude tady pokračovat David Tomášek, který zvolil cestu zahraničního angažmá. Myslím, že i Martin Kaut skončí tam, kde si přeje. A s tím jsme do toho i šli – pokud bude hrát za dospělé, tak přijde první kolo draftu. S ním asi počítat nemůžeme, byť bych byl moc rád, aby tady zůstal. Martin je kometa, která by nám v příští sezoně moc pomohla.

Bude se to ještě odvíjet podle výsledku draftu NHL?
Jestli pak někde podepíše, to už je druhá věc. Pokud by ještě nastala možnost, že by mohl hrát v Pardubicích, tak bych byl šťastný.

A co další hráči, které ještě nemáte pod smlouvou?
S ostatními hráči jednám. Uvidíme, s kým se potkám, či nepotkám z hlediska ekonomiky. Ale jak říkám, udělám maximum pro to, aby tým zůstal co nejvíce podobný tomu z této sezony.

Máte už dojednán příchod nějaké nové posily?
To zatím nemůžu potvrdit. Případné posily a doplnění kádru jsou v jednání. Chceme mít co nejmenší procento neúspěšných tipů, to znamená, že bedlivě zvažujeme, kým kádr doplnit. Na druhé straně potom je ekonomika, co si tedy člověk může dovolit. Věřím, že budeme mít šťastnou ruku, jako tomu bylo v předchozí sezoně, že noví hráči vhodně doplní mužstvo.

Jak moc vám situaci ohledně shánění nových posil komplikuje fakt, že hokejový klub stále nemá vyřešenou otázku jeho nového majitele?
Loni jsme byli ve stejné situaci a šli jsme do toho s tím, že máme jako majoritního akcionáře město. Zvládlo se to, a to jak herně, tak ekonomicky. Jsou dvě varianty. Buď město bude klub vlastnit dále a budeme hospodařit za stejných podmínek, nebo se město rozhodne, schválí podmínky prodeje a bude se hledat strategický partner. Pokud se najde, tak bude záležet na jeho ambicích, co bude chtít s hokejem v Pardubicích dělat. Já na tom v tuto chvíli nejsem závislý. Budu připravovat sezonu se svým týmem jako loni, pro mě to nic neznamená.

Měl výsledkový posun vliv i na celkové klima v organizaci? Jak vnímáte současnou atmosféru v klubu?
Věřím, že jak jsme se posunuli tabulkou, tak stejně se posunuly vztahy a pracovní morálka, co se týče managementu a mládeže. Na této vlně bychom měli jet i příští ročník. Od všech očekávám minimálně stejné úsilí a nasazení, které předvedli letos. Už jsem jim to řekl, děkuji jim, protože bez kvalitních spolupracovníků by to nefungovalo.