V předchozím dni byl náš národní tým na večeři v Českém domě a bylo vidět, že jak hráči, tak vedení mužstva jsou zatím spokojeni s výsledky. Pohoda byla cítit široko daleko, a to i proto, že si hráči pochutnávali na kachně. Opatrná hodnocení utkání s Běloruskem a Rakouskem ukazují, že tým si zachovává skromnost. Uvidíme, jestli bude pohodová nálada pokračovat i po včerejší večerní zkoušce s Američany. Jinak tady v Rusku světový šampionát nikdo moc neprožívá. Výjimkou jsou zápasy domácí sborné.

Ovšem doprava to je bonbonek. Totálně ucpané 18proudovky a metro, kde se pohybují statisíce ne–li miliony lidí, nám hodně komplikují přesuny mezi hotelem a halami.

Jak vypadá náš pracovní den? Začíná v deset ráno přesunem na zimní stadion. Cesta trvá i dvě hodiny, což je síla. Pracovní den končí po jedné v noci, kdy konečně taky potkáme teplé jídlo.

Rusové organizaci zvládají s přehledem. Zatím nikomu nic nechybí a vše klape. Organizátorům pomáhají i tisíce vojáků, kteří jsou vidět všude.

Co se týká hokeje, tak zatím na mě nejvíc zapůsobili právě domácí Rusové. Je to neuvěřitelně kompaktní tým s několika top hráči. Myslím si, že po dlouhé době by mohl domácí tým získat mistrovský titul.