Rozhovor s trenérem Pardubic Hynkem 

Půl minuty před koncem se ale „pojišťovákům“ podařilo srovnat a hned na začátku prodloužení vstřelil Rákos postupový gól. „Před posledním zápasem jsem si vůbec nepřipouštěl, že bychom mohli prohrát,“ tvrdí trenér PAVEL HYNEK.

Jedno dramatické prodloužení si už v minulosti prožil. V roce 2009 „urval“ poslední bitvu proti Pardubicím pro Plzeň.

Nyní Východočechům zápas o všechno vyšel. Pardubický kouč se ještě neoholí. Jeho tým čeká na semifinálového soupeře.

Říkal jste, že byste si podobné nervy v sedmém zápase už nepřál…

Dnes jsme za ně byli rádi. Srovnali jsme třicet sekund před koncem, do branky jsme to dotlačili. V prodloužení už to tak dlouhé nebylo. Nenapadá mě výstižnější hodnocení, než že jsme nebyli lepší, ale šťastnější. Vítkovice hrály výborně, čtyřikrát vedly, my čtyřikrát srovnali.

Je to jeden z největších zápasů, jaký máte za sebou?

Vůbec bych to nestavěl do osobní roviny. Už jsem zažil i jedno delší prodloužení (jako trenér Plzně vyhrál sedmý zápas v Pardubicích v 83. minutě).

Jak je možné, že pokaždé stojíte na té správné straně?

(usmívá se) Vždyť je to teprve podruhé. Jsem ale hrozně rád.

Kdy vám bylo v sérii nejvíc úzko?

Jeden moment? Měl jsem obavu, aby neměl gól, který jsme inkasovali deset sekund před koncem třetího utkání ve Vítkovicích, negativní dopad. Bál jsem se, že tohle bude moment, který může zlomit sérii. Naštěstí to tak nebylo, druhý den jsme výhru vydřeli.

Zacloumalo s týmem zranění kapitána Petra Koukala, který nemohl zasáhnout do klíčového posledního utkání?

Kluci to věděli dva dny, takže měli čas se s tím vyrovnat. Řešili jsme víc otazníků. Kouky na ledě chyběl, ale byl s mačaftem na střídačce, v kabině, žil s ním. Tím, že jsme dva měsíce hráli na tři lajny, je podle mě mužstvo zocelené. Dokáže se vypořádat s tím, když jeden hráč chybí. Věřím, že se Petr dá na další zápas dohromady a ještě nám hodně pomůže.

Klíčovou roli hráli v sedmé bitvě dělníci. Cetkovský boural před brankou při vyrovnání, Rákos vystřelil postup do semifinále. Potvrdilo se, že play off rozhodují hlavně odolné typy?

Na pozici, kdo mužstvo táhne, se vystřídalo víc hráčů. Rákos se Zohornou dali v sérii třeba dva góly v oslabení. To se v play off tolik nevidí. Jiný zápas zabrala Koukalova lajna, v sedmém zápase dala čtyři branky Bartekova lajna. Nechci vyzdvihovat jednoho hráče. Měli jsme momenty, kdy jsme měli trochu problém dát do zápasu trochu navíc a jít za výhrou jako tým. V sedmém zápase jsem měl pocit, že koušeme všichni.

Jak se trenérovi večer usíná, když ví, že ho další čeká poslední zápas čtvrtfinále?

Představte si, že s usínáním problém nemám. Spíš naopak. Vstávání je horší. Jak se ale vzbudím, honí se mi hokej hlavou. Den před zápasem jsem řešil odtah auta, rozbilo se mi. Nechci dělat nějakého bezbřehého optimistu, ale před sedmým kláním jsem si vůbec nepřipouštěl, že bychom mohli prohrát. Když přemýšlíte o tom, že prohrajete, máte to spočítané. Věřil jsem, i když při zápase tam obavy byly. Vítkovice hrály výborně, mohly nám utéct o dva góly, to bychom se těžko zvedali.

Vždycky říkáte, že užívat vítězství se může do půlnoci. Protáhnete to po takovém finiši až do dalšího dne?

Nic slavit nebudu, doufám, že k tomu budeme mít důvod po sezoně. Ironicky vždycky říkám, že volno je do půlnoci a zítra zase začínáme. Tentokrát budeme mít zítra volno.