Jiří Stříteský stál v čelem města v době, kdy radnice zachraňovala klub z finančních problémů a zastupitelstvo souhlasilo s odkoupením jak zimního stadionu, tak většinového podílu v klubu samotném. Nyní drží město přes 84 procent akcií klubu, na stole mu však leží nabídka na odkoupení 51procentního podílu.

Jaký je váš názor na prodej části městského podílu v hokejovém klubu? Má si ho město dál podržet, nebo odprodat zájemci?
„Samozřejmě po zkušenostech, které máme a měli jsme v minulých letech s bývalým vlastníkem, tak určitě by si město mělo nějaký svůj podíl podržet. Protože přeci jenom hokej tady je určitý fenomén. Na druhé straně když jsme za mne kupovali tento podíl, tak jsme už tenkrát deklarovali, že to bude jenom na krátkou dobu, po dobu stabilizace klubu. Myslím si, že v současné situaci by město nemělo řídit vrcholový sport. Jednak je tam potřeba pevného vedení, jednak je třeba – a nebojím se to říci – jej i odpolitizovat.“

Vy jste byl primátorem v době, kdy město zachraňovalo pardubický hokej?
Ano. Bývalí majitelé nám řekli, že si od nich halu buď koupíme a zaplatíme dluhy, nebo tam bude vietnamská tržnice. Druhým momentem pro to, abychom to koupili, bylo, že nám tenkrát jednoznačně řekli, že hokej půjde z Pardubic. Měli jsme takové signály, měl jsem své zprávy, kdy primátor Hradce Králové Vlasák mi okamžitě volal, že mu byl tento klub nabízen.Tak jsme to okamžitě řešili. Protože já si Pardubice bez hokeje nedovedu představit. Pokud teď dojde k nějakému jednání, tak tam určitě bude klauzule, že hokej je mimo Pardubice neprodejný.“

Jak tenkrát probíhala záchrana hokeje?
„My jsme nejdříve koupili halu, kdy jsme zaplatili splatné úvěry ve výši asi 35 milionů korun. A následně nato nám byl nabídnut klub, ten jsme si koupili asi za 15 milionů korun. Celkem to stálo zhruba 50 milionů korun. Myslím si, že o hale není třeba diskutovat, ta se v žádném případě nebude prodávat. Musí zůstat městu, respektive Městskému rozvojovému fondu Pardubice. A u hokeje – důležitou část 34 procent akcií si tam nechá město, můžeme to nazvat takovým kontrolním balíkem.“

V tuto chvíli je tedy jakoby k mání 51 procent?
„Ano.“

Zájemců je více?
„Jsou tady zájemci dva.“

Co nabízí pan Šmidberský?
„Pan Šmidberský nabízí, že za 51 procent zaplatí určitou částku.“

Mluví se 25 milionech korun.
„Tak samozřejmě třeba to ještě není konečná částka. A pak nabízí stabilitu klubu, protože panu Šmidberskému se podařilo nějakým způsobem svoji firmu prodat, má volné prostředky, třeba bude mít i čas.“

Chce to mít jako „hračku“, nebo skutečně jako podnik, který vydělává?
„Prosím vás, je jednoznačně známe, že hokej, dostihy a já nevím co všechno, pokud by chtěl mít někdo pro to, aby vydělával, tak to je nesmysl. Neexistuje. Čili nechci říci hračku, ale nějakou smysluplnou činnost pro sebe, ale určitě ne k výdělečným účelům. Vždyť tu houpačku znáte – vloni druzí, letos nejsou v play off.“

Jste v dozorčí radě klubu, bylo nějaké hospodaření klubu v červených číslech?
„Hospodaření za loňský rok bude v černých číslech, dokonce budeme mít nějaký zisk. Ale klub - v podstatě je to podnik s rozpočtem 150 milionů korun – má určité problémy s cash flow a samozřejmě nejsou tady příjmy, se kterými se počítalo v případě postoupení do play off a případně dál. Protože příspěvky sponzorů jsou většinou na základě postupného klíče. Ale není to žádná tragédie, to v žádném případě. Tady se nám spíše jedná – mně osobně – o manažerské schopnosti pana Šmidberského, které prokázal ve svých společnostech, které měl.