„Na zlato z roku 2010 člověk samozřejmě nikdy nezapomene. Tím to začalo, pak jsme měli dvakrát po sobě bronzovou medaili. To byly parádní šampionáty, tři roky za sebou medaile,“ vrací se do minulosti Čáslava.

Jeho reprezentační kapitola na velkých akcích se začala psát v roce 2007, kdy jako hráč Pardubic odjel na šampionát do Ruska. Co následovalo? Celkem sedmkrát v řadě nescházel rodák z Kolína v české sestavě na mistrovství světa.

„Zdraví je důležité, k tomu si musí hráč udržet stabilní výkonnost. Pro mě bylo dobré, že jsem si na mistrovství vždy protáhl sezonu a nemusel jsem tolik trénovat během letní přípravy. Možná jsem se tolik nezničil,“ zamýšlí se bývalý obránce Dynama nad výjimečnou sérií.

ROLE ZKUŠENÉHO BEKA

I když hrál za Pardubice, v KHL nebo ve Švédsku, na reprezentační akce jezdil pravidelně i v průběhu ročníku. Získanou důvěru trenérů si tak přenášel i do vrcholu sezony. „Myslím, že jsem byl brán za takového hráče, který si vše poctivě splní. Trenéři věděli, že se na nic nevykašlu,“ potvrzuje.

Po zlatu z Německa (2010) následoval šampionát v sousedním Slovensku, kde Češi získali bronz. „To bylo dobré období se skvělou partou. Člověk se těšil, jezdili jsme tam v podobném složení. Byly to parádní časy. Trenéři brali z osmdesáti procent stejné kluky. Sedli jsme si, taky to na tým mělo velký vliv,“ říká současný asistent trenéra u extraligového týmu Pardubic.

Další šampionát v roce 2012 a další bronz ozdobila i osobní statistika Čáslavy. Dva góly, tři asistence a pozice mezi nejlepšími českými hráči na mistrovství.

„V té době už jsem byl v obraně za zkušeného hráče, pan Hadamczik mě hodně využíval. Sedlo mi to. Jen škoda, že jsme pak prohráli se Slovenskem. Rád na to vzpomínám i teď, když se nějaký zápas objeví v televizi,“ poznamenal Čáslava.

Na mistrovství světa si zahrál naposledy v Praze (2015). „Byl jsem rád, že mě trenéři vzali, protože ta atmosféra byla nezapomenutelná,“ řekl.

Bilanci v národním týmu uzavřel na metě 201 reprezentačních zápasů. Účastník osmi světových šampionátů se mohl s reprezentačním dresem rozloučit v Pardubicích před jedním z mezistátních zápasů. Loučili se Petr Čáslava a Tomáš Rolinek.

„Bylo parádní, že to vyšlo před pardubickým publikem. Není to sice tak emotivní, jako když se vyhraje medaile, ale bylo to připravené hezky,“ uzavřel čtyřicetiletý Čáslava.