VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ukážou na něj? Říha by reprezentaci bral

Pardubice - Touha stoupnout si na lavičku národního týmu je velká. Vyhlášený bouřlivák by se prý i zklidnil: „Tam se musíte chovat trochu jinak".

12.6.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 12.6.2015
SDÍLEJ:

Miloš ŘíhaFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

VÁŠ DENÍK CELÝ A IHNED ROVNOU DO POČÍTAČE? Více o možnostech elektronického předplatného vydání Deníků najdete ZDE

Pozval pár známých a na kurtech uspořádal malý tenisový turnaj ve čtyřhře. Potřebuje na sobě makat. Musí být ve formě. Až si příště stoupne na lavičku, může to být klidně ta reprezentační.

Usmíval se, žertoval, že nechce v novinách už vidět žádnou svoji fotku, jak křičí. Hokejový kouč MILOŠ ŘÍHA starší (56) je jedním z nejvážnějších adeptů na volné místo u národního týmu a v exkluzivním rozhovoru pro Deník se o nové výzvě rozpovídal.
Rychle na něm poznáte, že tahle práce by ho nesmírně lákala. Mluví o ní opatrně. Ale kdy jindy by to mělo vyjít, když ne teď.

Vypadal hubenější. Jakoby mu volno, co si užívá od konce extraligy, šlo k duhu. „Přes zimu toho moc neděláte. Teď tomu dávám malinko víc, abych se dostal do kondice, psychické pohody a hlavně, aby byla zase chuť," říká.

Turnaj jste si vymyslel, abyste byl připravený, až přijde nějaká nabídka?
Tak nějak (usměje se).

Kdy by mohlo být něco venku?
Myslím, že tak do 14 dnů by mohlo být jasno.

Mluví se o tom, že Slovan Bratislava sehnal prostředky a dál bude hrát KHL. Ruská liga je vaše hřiště, s týmem jste navíc dřív kraloval ve slovenské lize. Je pro vás slovenský klub téma?
Slovan je pro mě téma vždycky. Ale dokud někdo nepřijde s něčím konkrétním, nemá smysl se o ničem bavit.

Odkud tedy nabídka přišla, když by mělo být do dvou týdnu jasno?

To se přeci neprozrazuje (usměje se).

A kdyby foukl vítr ze svazu, abyste se postavil na lavičku národního týmu. Přijal byste?
Do toho by šel asi každý trenér. Vést národní tým je čest a ten největší puntík v kariéře.

Jste jedním z hlavních kandidátů. Cítíte se jako favorit?
Stoprocentně nejsem žádná jednička. Jenom, co jsem slyšel, vyhrál jsem nějaké ankety u fanoušků. Ale tohle na výkonný výbor, který trenéra vybere, moc velký vliv mít nebude. Tam budou rozhodovat úplně jiné věci.

Například?

Jaký mají s trenérem záměr, na jak dlouho ho budou chtít, co od něj čekají. Nějaké představy měl výkonný výbor s Vláďou, ale to se zbortilo, takže teď přijdou jiné plány.

Předseda svazu Tomáš Král říkal, že by měl přijít trenér, co dostane smlouvu na nějaké dva tři roky…

To je správný pohled. V tomhle cyklu bude olympiáda a až přijde někdo nový, ať dostane čas na práci.

Když jsme se spolu na téma reprezentace bavili před dvěma lety, říkal jste, že jste ze strany svazu necítil žádnou vůli, abyste na lavičce stál vy. Už tam je?
(usměje se) Jsem na tom pořád stejně. Tenkrát to bylo podobné, jenom zájem veřejnosti nebyl takový.

Právě ten zájem fanoušků vás musí těšit, ne?

Jasně, že ano. Potěší ta spousta lidí, o které ani nevíte, že vám fandí. Třeba na mě pískali v Plzni, na Slavii… A teď by si přáli, abych trénoval reprezentaci. Jsem hrdý, že jsem se ve fanouškovských anketách umístil nahoře.

Kdo je podle vás favorit na místo po Růžičkovi, když vy se jím necítíte?

To nedovedu odhadnout. A taky bych šel proti sobě, kdybych říkal, kdo to bude, ne (rozesměje se)?

Označil byste hlavního „soupeře"?

Máme tady hodně dobrých trenérů. Kdybych byl v komisi, co bude vybírat, věděl bych, po kom sáhnout. Ale nesedím tam.

Najdou se, asi i na svazu, lidé, jimž vadí vás bouřlivý styl koučování. Dovedl byste se zklidnit?

Klubová práce a reprezentace, to je něco úplně jiného. V národním týmu máte nejlepší hráče z Česka, hvězdy, člověk se musí chovat trochu jinak, jinak mluvit s novináři… Ale je předčasné se o tom teď bavit.

Vy byste se vážně dovedl hlídat, aby ta ve vás sopka nevybuchla?

Myslím, že bych dovedl udělat pro to, abych mohl být u reprezentace, hodně věcí (usměje se).

Je pravda, že když si reprezentační trenér vybere svoje hráče, tak by pak asi nemusel být tolik vzteklý…
Právě, vyberete si hráče, co pracují za vás. Většinou se vztekáte, když vám dají mužstvo, které třeba ne vždy poslouchá. Nároďák je něco jiného, tam se hráči nepřijdou flákat, nebo dělat nějaké věci od základů. Mají už všechno v sobě.

Patří k trenérovi na lavičku reprezentace silný oponent, nebo hlavní kouč má být neomezený vládce?

Jednoznačně patří, mně se líbí, jak to dělají v Kanadě a v Americe. Postaví k národnímu mužstvu tři nejlepší trenéry, co mají a oni si nezávidí, nemají proti sobě komplexy. Funguje jim to. Každý má na práci přitom úplně jiný názor, takže bych si dovedl silnou oponenturu představit, má něco do sebe.

Ale úplně stejný model jako za mořem by se v Česku asi úplně nechytl, nemyslíte?
U nás je situace přeci jen trochu jiná. Mně by se třeba líbilo, kdyby u reprezentace byli dva silní trenéři a k nim někdo z bývalých hráčů, kdo má ambice a předpoklady stát se trenérem.

Problémy s hráči z NHL byste neměl?

Myslím, že s hráči problém nemám. Jo, vždycky může nějaký konflikt přijít. Ale pak záleží na tom, jestli ho ti dva lidi ustojí, jsou takoví profíci, že všechno zvládnou a nepůjdou proti sobě.

Jak na vás vlastně působí celá kauza kolem Vladimíra Růžičky?

Člověk by se měl vyjádřit jen k tomu, u čeho je a o čem něco ví. Když třeba jde někdo v médiích po nějakém trenérovi a chtějí po mně, abych něco řekl, neudělám to. Tohle je to samé. Vláďu komentovat nechci. Z celé kauzy jsem ale strašně znechucený.

Z čeho nejvíc?

Za prvé rodiče dělají obrovskou chybu, že chtějí vidět svoje děti v NHL a udělají pro to úplně všechno. Za druhé mě štve, jak vůbec někdo může dovolit, aby rodiče vytvářeli takový tlak. Trenérská práce je u nás strašně znehodnocená, rodiče rozhodují o tom, jestli se trenér od mládeže odvolá, nebo neodvolá. To je špatně.

Dobře, ale Vladimír Růžička je trochu jiný případ. Je to člověk, který si vydělával velký peníze, byl nezávislý. Jak se vůbec mohl do něčeho takového namočit?
Nevím, ale o to je všechno ještě horší.

Nevrhá kauza ale stín na celý hokej? Růžička byl v Česku vždycky modla, ikona, obrovská persona…
Nejen u nás i ve světě. O tom se nemá cenu bavit. My teď nemůžeme všechno shodit, musíme počkat, jak všechno dopadne, přijde vyšetřování… Těžká situace to ale každopádně je. Pro celý náš hokej. Podobné věci se staly i v jiných zemích, ale v takovém rozsahu a na takové úrovni? To ne.

Úplatky, různé levárny v mládeži… Nějak se mi nechce věřit, že by tohle byl jen problém Vladimíra Růžičky. Není pes spíš zakopaný v celém systému?
Je to problém rodičů a celého hokeje, nejen českého. Jak jsem řekl, rodiče neznají občas meze, udělají všechno, což není dobře. Mně se to třeba taky dvakrát stalo.

Že se vás někdo snažil uplatit?

Ano a ztratil jsem takhle přítele.

Rozešli jste se kvůli tomu, že jste jeho syna nechtěl protlačit?
Řekl jsem mu, že má dát kluka radši k sobě do firmy, nebo na nějaký individuální sport. Po letech mi dal za pravdu, kluk mu řídí firmu, je nejlepší, táta si jezdí po světě a mně se přišel omluvit za to, co udělal. Kluk by byl celou dobu na hraně, pořádně by si nezahrál. A co by z něj bylo? Nic. Chtěl bych tímhle na všechny rodiče apelovat, ať to nechají na odbornících. My máme dobré trenéry a oni dovedou posoudit sami, na co jejich dítě má a nemá.

Odráží podle vás aktuální kauza jenom to, co se děje v celé společnosti?

O tom jsem přesvědčený. Po roce 1989 si pořád zvykáme, najednou máte hrozně moc možností. Přijde mi, že trochu degenerujeme, chceme, aby se naše děti a vnoučata měly co nejlépe, ale někdy to přeháníme, celá naše společnost. Tím pak děti dělají méně. Vždyť se podívejte, kdo dnes půjde na zedníka? Rodiče radši koupí školu a přitom na ni dítě nemá. Bavil jsem se s kamarádem, kde na učilišti měli tři větve, každou po šedesáti lidech. Teď je těch dětí třikrát méně.

Pomůže, když se o malérech bude mluvit a nebudou se velké kauzy zametat pod koberec?

Vždycky je dobře, když se tyhle věci dostanou ven. Nejde jen o hokej. Pokud se někdo nebojí a začne mluvit, tak musí přijít reakce, to je hlavní. Lidi najednou začnou všechno hodnotit. Teď si například rodiče už tolik nedovolí a trenéři taky ne, pokud by to nějakého náhodou někdy napadlo.

Autor: Pavel Ryšavý

12.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Potopa na úřadu UMO2 v Pardubicích.
5

Voda v Pardubicích vytopila radnici "na dvojce"

Rosice: Nováčkovský elán střídali penaltoví čarostřelci

/FOTBALOVÁ HODNOCENÍ/ Okysličení. Nováček, který vede soutěž bez jediné prohry v základní hrací době. TJ Sokol Rosice se vrátil po dvou letech vrátil do krajských soutěží. A na podzim si v I. B třídě počínal jako v loňské sezoně v okresním přeboru. Trenér JIŘÍ TESAŘ měl trochu ulehčenou práci, protože jeho svěřenci se na restart velmi těšili. To se odrazilo v nástupu. Pak už „jen“ stačilo udržovat oheň…

Autobusové nádraží bude muset změnit své místo

Pardubice – Krajské město pravděpodobně přijde o autobusové nádraží dříve, než se čekalo. Nový majitel pozemků má připraven rozvojový plán, který s autobusovým nádražím nepočítá.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Adventní měsíc pod děravými koši je ve znamení aprílového počasí

Pardubice – Je za námi druhý adventní víkend, ale na basketbalové palubovky jakoby se vrátil apríl. Výsledky totiž vypadají jako střídání slunce a deště.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT