Nejmladší trenér v extralize skončil na pardubické lavičce poměrně brzy. Třiatricetiletý MILOŠ ŘÍHA uslyšel, že má balit, po devátém zápase. Paradox? Právě ten pod ním tým zrovna v Litvínově vyhrál. „Je strašně složité pracovat, když víte, že v klubu jsou lidé, co vám škodí a pomlouvají," říká o Pardubicích.

Nejvíc ho štve, že když nastoupil, slyšel řeči o koncepci a budování týmu. Najednou chtělo vedení semifinále. „Pořád dokola jsme si nalhávali, že mužstvo je strašně silné a má na medaili. Silné být mohlo, ale třeba za dva roky," myslí si.
V exkluzivním rozhovoru pro Deník mluvil i o Ondřeji Heřmanovi, muži, co má v klubu obrovský vliv a který tahá 
v pozadí za nitky. S ním ale problém prý neměl…

Pořád ještě přemýšlíte, proč vaše mise skončila už po devíti extraligových zápasech?
Přemýšlet nad tím můžu, jak chci, ale stejně se ničeho nedopátrám. Klub se tak rozhodl. Jedna věc jsou výsledky, ty samozřejmě dobré nebyly. 
Na druhou stranu jsme měli ale nějakou vizi, dlouhodobou koncepci. A jestli v hlavní sezoně dostanete prostor 30 dní, tak je to strašně málo a o nějaké dlouhodobé koncepci se mluvit moc nedá.

Pardubice ale dopředu vyhlásily, že chtějí hrát semifinále. Podle toho chtělo vedení výsledek spíš hned, než že by na něco čekalo…
Myslím, že tahle prohlášení nám taky docela uškodila. Tři roky po sobě hrál klub předkolo, teď v létě odešlo šest zkušených hráčů a najednou chcete být po devátém místě o šest příček výš. Když mužstvo oslabíte na jménech i na zkušenostech? To mi nepřijde moc rozumné. Věřil jsem, že bychom k úspěchu došli. Ale rozhodně ne za 30 dní. Za tuhle dobu ani žádnou medaili získat nemůžete. Z mého pohledu to bylo dost zvláštní.

Byl jste hodně zaskočený, že vás klub po výhře v Litvínově, kde výkon neměl vůbec špatné parametry, vyhodil?
Popravdě? Když jsme…