Evidentně se trápí šlamastykou, do jaké Pardubice v extralize spadly.
Obránce VÁCLAV BENÁK (34) momentálně prožívá jednu ze svých nejlepších sezon kariéry, v pětadvaceti zápasech „posbíral" čtyři góly a deset asistencí.
Ale pětibodový odstup na poslední dva celky extraligy a vizitka týmu, který dostává nejvíc gólů v soutěži, ho pořádně žerou: „Tohle musíme zlepšit. Nemůžeme být nejhorší v lize."
Mluvil tiše, ale úderně. Během pár vteřin z toho malého chlapa s obrovskými svaly cítíte, jak nenávidí odcházet se sklopenou hlavou z ledu a jak ho současné mizerné období vytáčí.
Brankáři jsou stejní jako vloni, podobná jména jsou i v obraně. Proč to tedy letos zatím nešlape?
Jsme jako noc a den. Se Zlínem sehrajeme výborný zápas doma, přijedeme do Třince a dostaneme vatu (4:8). Posbírali jsme toho tam dost při jejich přesilovkách. Inkasované góly nejsou jenom dílem obránců a brankářů, ale celé pětky.
V sezoně se tenhle moment opakuje už po několikáté. Zdá se, že se zvedáte, jenže přijde rána a jste zase dole. Není to už depresivní?
Začíná to tak být. Tohle střídání dobrých a špatných výsledků je už docela na hov… Slušně to říct nejde.
Proslavená letní příprava za tím být nemůže?
To v žádném případě. Byla stejná jako vloni, kvalitní a dobrá. My si musíme v první řadě sednout na zadek a hrát tak, jak bychom měli. Začít se musí od maličkostí, je potřeba dřít. Samo se to určitě nezlomí.
Navíc v extralize letos není tým, na kterém by se dalo chytit…
Nepřipadá v úvahu, o něčem podobném nemá vůbec cenu přemýšlet. Tahle sezona je extrémně vyrovnaná, všichni soupeři mají kvalitu, nikoho slabého mezi nimi nenajdete.
Honí se v hlavě černé myšlenky, co kdyby to teď náhodou nevyšlo ani s Chomutovem?
Pro nás žádné náhodou existovat nemůže. Musíme ho porazit, přes to vlak nejede.
Máte vůbec radost z toho, jak to vám osobně letos jde?
Věříte mi, že ani trochu? Osobní statistiky mi nic neříkají, tím spíš v mém věku. Chci hlavně vyhrávat, nic jiného mě nezajímá. K čemu vám jsou góly a nahrávky, když nemáte body? K ničemu.
Vy máte ale od začátku sezony stabilní formu a…
(vpadne do otázky) Forma? Tak bych o tom rozhodně nemluvil. Spíš mi to celé připadá jako jedna velká klika.
Počkat, třeba přesilovková asistence proti Zlínu, kdy jste parádním pasem vyzval Davida Krejčího ke gólu, jako klika moc nevypadala…
Ale jo. Jenže to přišlo už za rozhodnutého stavu, už bylo víceméně jasné, že vyhrajeme a bylo to takové uvolněné. Myslím, že hraju stejně jako vloni. Jen mi to tam víc padá.
Rozhodně na led chodíte ale častěji, ne?
To zase jo. Času mám víc, ale v nějaké závratné formě si fakt nepřipadám.
Chtěl jsem říct, že s větším počtem minut vypadáte na ledě daleko sebevědomější. S pukem si víc dovolíte. Vám to tak nepřipadá?
Těžko říct. Mám rád, když mi trenér věří a dává mi hodně času na ledě. Snažím se mu to pak vracet co nejlepším výkonem. Vím, že teď je to na nás starejch, abychom tým nakopli a začali hrát, jak máme.
Vnímáte ostrou kritiku která se na vás valí z internetu? Na sociálních sítích to Pardubice docela zchytávají…
Abych se přiznal, tak diskuzní fóra moc nečtu. Ale jo, lidi na to mají právo. Zaplatí si lístek a logicky chtějí vidět za svoje peníze výkon. Když hrajeme špatně, tak se jim ani divit nejde, že jsou nespokojení.
Pardubice už vyměnily trenéra, před zápasem se Zlínem jste zkusili rozbořit zajeté pořádky soustředěním v Hrobicích. Nemáte strach, že teď může dojít i k výměnám?
Hráči byli v Pardubicích pod tlakem vždycky, nikdo z nás si svým místem nemůže být jistý. Víme, že je to jenom na nás, na těch, co chodíme na led, abychom tohle období zlomili. Musíme už začít vyhrávat. O ničem jiném přemýšlet ani nemůžeme.