V pátek odehráli poslední extraligový zápas se Slavií a budou doufat, že Pardubice až do ledna vůbec neuvidí. Sobecké? Ale vůbec ne. Před čtyřmi mladými Východočechy stojí největší životní výzva – hokejové mistrovství světa hráčů do 20 let, které se koná na přelomu roku v Torontu a Montrealu. Tenhle turnaj jim může úplně změnit život.

Od soboty Michael Špaček, Daniel Voženílek, Jan Ščotka a brankář Karel Vejmelka nastoupí na kemp v Rokycanech, který vyvrcholí středečním odletem vyvolené party směr Kanada.
Všichni čtyři hráči Pardubic usilují o totéž: sedět v letadle a projít vyřazovacím sítem.

Všichni čtyři budou doufat, že Vánoce si neužijí doma, ale za mořem s partou kluků, co jim ještě nebylo dvacet. „Já mám svátky hodně rád. Ale teď bych letěl radši do Toronta," říká MICHAEL ŠPAČEK (17). „Bylo by to oživení, jednou nemít tradiční Vánoce doma," dodal DANIEL VOŽENÍLEK (19) při dvojrozhovoru, který oba poskytli Deníku.

Jaké si dáváte šance, že se prokoušete až do Toronta?
Voženílek: Já na sraz jedu hlavně s tím, že naplno odmakám první den a pak uvidím, co přijde dál.
Špaček: Jsem na tom podobně, na srazu bude nějakých 30 hráčů a všichni jet nemohou, v týmu je obrovská konkurence.

Vážně myslíte, že kouč Přerost ještě nemá jasno a vy se budete bít o místa?
Voženílek: Některé lajny asi dané už má. Ale asi ne všechny. Hráči jako já mohou věřit, že ho mohou na soustředění ještě přesvědčit. Určitě se budou chtít ukázat i kluci, co jsou celou sezonu v Kanadě.
Špaček: Vrána, Pastrňák, Kašše, Kämpf… Ti už tam asi jsou.

Šampionát se koná v Montrealu a Torontu. Je pro hokejistu sen si zahrát zrovna tam?
Špaček: Naše skupina se bude hrát v Torontu a na každý zápas má být vyprodáno. Jestli pojedu, jsem na to hodně zvědavý. Město hokejem žije, hraje se tam NHL, byl by to zážitek.
Voženílek: Vzpomínám, že jsem koukal na mistrovství před třemi lety, které se hrálo v Kanadě, kapitána tam dělal Tomáš Nosek z Pardubic. Kdybychom se tam teď dostali i my, byla by to senzace.

Michaele, vzpomínám, že když jste odjížděl na poslední MS do 18 let, říkal jste, že jedete pro medaili, a pak jste se vrátil se stříbrem. Co prognóza na MS „dvacítek"?
Špaček: (usmívá se) Moc nevím, co od dvacítek čekat, ale náš tým vypadá opravdu silně, jsou tam dobrá jména. Myslím, že i parta bude slušná. Třeba by se tam nějaký úspěch znovu udělat mohl.
Kde hledat největšího favorita? Třeba Kanada už dva roky po sobě nezískala medaili a doma chce celý svět spláchnout…
Voženílek: Teď je hodně našlapaná, několikátý rok vyhlašuje, že by chtěla vyhrát. Počítat se musí i se Švédskem a dalšími týmy z vyrovnané špičky.

Michael Špaček

Už i s Čechy?
Špaček: Na posledním turnaji v Přerově jsem nebyl, ale co jsem sledoval, tým ukázal neskutečný charakter. Může hrát o první tři místa.

Kvůli reprezentačnímu soustředění přijdete oba o derby s Hradcem. Není vám to líto?
Voženílek: Hned jsem si říkal, že v Hradci bude zase skvělá atmosféra, na jednu stranu to škoda je. Ale mistrovství světa je pro hráče našeho věku jasně nejvíc. Když pojedu v neděli ze soustředění domů, budu naštvaný. Chtěl bych tam zůstat.
Špaček: Mně dva zápasy s Hradcem snad docela vyšly. Ale teď si toho moc nevšímám. Po zápase se Slavií se soustředím už jenom na dvacítky, zahrát si na mistrovství je můj sen.

A kvůli tomu i v pohodě přežijete, že na Vánoce nebudete doma?
Voženílek: Já si říkal, že by to zase bylo docela oživení, kdybych jednou neměl tradiční Vánoce a byl v Americe (usměje se).
Špaček: Mám Vánoce opravdu hodně rád. Ale teď bych jel radši do Toronta, takový zážitek by se už nemusel nikdy opakovat.