Co na startu sezony drhne?

1. DŮRAZ
Hlavně, aby nás to moc nebolelo. Tak vypadaly první dva zápasy z pohledu Pardubic. Jenže tohle šlo tak možná před padesáti lety. Dnes uspěje ten, kdo víc bruslí a ukáže osobní statečnost. Pardubičtí se třeba vyloženě proti Plzni báli Ryana Hollwega. Jen jednou se v souboji rozjetému plzeňskému náklaďáku postavil Martin Štajnoch. A tirák ho přejel.

2. AKTIVITA
Dotírat jak vosy na hosty letní restaurace. To byl plán. Pardubice měly být nepříjemné, pohybem nutit soupeře k chybám, dostávat se k pukům už v útočné třetině a rivala přestřílet. Zatím to funguje přesně opačně. 47 střel Mladé Boleslavi za 60 minut? To zní jako špatný vtip. Něco je špatně.

3. PRVNÍ PĚTKA
Není nejhorší na place, jenže tým od ní potřebuje, aby dominovala, ostatní uklidnila, že ona za to vezme a všechno bude v pohodě. Ale to se zatím neděje. Nedaří se jí soka zavřít do papiňáku a tam ho dusit. Přihrávky na slepo zatím nevycházejí. Všechno začíná už od beků, kolikrát je rozehrávka až příliš krkolomná.

Ještě v pátek odpoledne byli všichni v Pardubicích plní euforie, jakou velkou show rozjedou. Natěšení a nedočkavost, až všechno vypukne. To byly pocity, které obcházely hokejovou Tipsport arenu.
Místo toho ale nastoupily zklamání a rozčarování.

Dvě kola extraligy, nula bodů? To se stát může. Jenže štve způsob. „Jsem velmi zklamaný a podruhé po sobě. Mužstvo absolutně neodvádí maximum, jaké je v jeho silách. Nepředvádíme to, na co máme," na rovinu říká trenér Miloš Říha.
Mladá Boleslav jeho armádu rozjezdila. Plzeň ukázala, jak se hraje s nasazením. Dvě lekce, co zatraceně bolely.

„Z výkonu jsme velmi rozčarovaní, určitě z toho vyvodíme důsledky," plánuje trenér. Jaké, si nechal ale zatím pro sebe.

Každopádně hned po utkání s Plzní byla v kabině hodně hustá atmosféra. „Přijde mi, jakoby se hráči na něco šetřili a sám absolutně nechápu na co. Budeme muset udělat změny a mužstvo zmáčknout úplně jiným způsobem. Přijde mi, že jsou všichni spokojení, hrají na 50 procent. Musíme hrát na hranici našich možností, abychom byli schopni soupeře přehrávat," uvědomuje si pardubický trenér.

Přitom svůj stroj přes léto ladil k dokonalosti a všechno šlo, jak mělo.

Na kempu si vybral hráče, o které stál, vytvořil tým, kterému věří a začal do něj hustit svoje představy o hře.

Herně týmu vyšla i příprava. V Lize mistrů sice prohrál všechny čtyři zápasy, ale s Davosem i Färjestadem se mohl v klidu měřit, soupeř je nepřejel ani jednou. Tam měl spíš pech. „Když hraješ dobře, nesmíš čtyřikrát prohrát. Asi nehrajeme zase tak skvěle. Působí to na mě tak, že jsou všichni hrozně spokojení, jak jsme dokázali zahrát proti top týmům Evropy," nachází jeden z důvodů špatného úvodu sezony Říha. „Navíc prohráváme osobní souboje, přestože jsme je v přípravě vyhrávali. Tohle je taky k zamyšlení."

V obou zápasech se rozpadl taktický plán. Jeho svěřenci ze zamýšleného aktivního hokeje moc nepředváděli. Vzadu kupili chybu na chybu, vepředu zase byli příliš měkcí. Když viděli rozjetého drsoně Hollwega radši hodili puk pryč, jen aby nemuseli podstoupit souboj.

„Deset minut odehrajeme celkem dobře a pak přichází chyba za chybou. Nemůžu tomu uvěřit, jak kdybychom nic netrénovali. Přitom jsme jasně stanovili taktiku, fungovalo to a teď ji tým nedodržuje," byl trenér hodně zklamaný.

V systému podle něj problém není. „O způsobu hry to není. Jestliže někdo nebruslí, v osobních soubojích se otáčíme zády a jen do puku pícháme hokejkou, těžko budeme moct být úspěšní s jakýmkoliv jiným systémem," uvědomuje si.

Jediné pozitivum? Brankář Robert Kristan. Nebýt jeho jistých zákroků, Pardubice klidně dvakrát schytaly pěkný debakl. „Je z toho sám rozčarovaný. Co tam hráči před ním předvádějí, to je neuvěřitelné," dodal ještě Říha.

Na tribunách přitom bylo cítit, jak fanoušci jeho způsobu myšlení věří. Strašně si přáli vidět Dynamo, co se rve o každý kotouč. Klidně by svému týmu zatleskali i za porážku, jen chtěli vidět podobný výkon jako třeba s Davosem.
Nedočkali se.

Reparát před nimi bude tým skládat v neděli proti Třinci, předtím ho čeká ještě páteční výlet do Chomutova.