„Ještě jsem se z toho nevzpamatovala, je to velmi špatná zpráva,” řekla pardubická středoškolská učitelka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Jarmila Stibicová. Ta Grušu znala dlouhá léta. I on v minulosti Chartu 77 podepsal.

„Byl veselé povahy a zasloužil se o propagaci českého jména v cizině mnohem více než většina našich politiků. Zajímal se i o keltské památky v Nasavrkách, dlouho jsme o nich hovořili,” vzpomínala Jarmila Stibicová, která má z Grušovy tvorby nejraději Dámský gambit.

Krátkou dobu byl Gruša i ministrem školství. „Nebyla to parketa, která by mu vyhovovala. Ideální pro něj bylo, když se dostal do vedení Mezinárodního PEN klubu,” prohlásila Stibicová.

Kvůli politické angažovanosti byl Jiří Gruša donucen emigrovat do Německa, kde později působil jako velvyslanec a začal psát i v němčině. Zasloužil se také o to, aby tvorba básníka Jiřího Pištory neupadla v zapomnění.

(len)