Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Co lidi odrazuje na moderní hudbě? To, že jí nerozumí'

Pardubice/Praha - Šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice Marko Ivanović se v Národním divadle podílí na opeře Čarokraj

31.10.2011
SDÍLEJ:

Marko IvanovićFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

V Národním divadle v Praze začaly zkoušky na dětskou, či chcete-li rodinnou operu Čarokraj. Autorem je mladý šéfdirigent pardubické Komorní filharmonie Marko Ivanovič a jsou všechny předpoklady, že se stane hudební a divadelní událostí příštího roku.

Se šéfem pardubických filharmoniků jsme se sešli v předvečer zkoušek, kdy přímo sršel elánem a optimismem. Takže i na otázku o jeho opeře, jejíž název navozuje pohádkový svět, odpověděl upřímně, v dobrém rozmaru.

„Už delší čas Národní divadlo nepřišlo s žádným dětským představením, několik let tenhle dluh suplovala Dvořákova opera Čert a Káča. Jistě, že jde o vynikající dílo, nicméně, když nedávno přišel balet s novou inscenací Zlatovláska a činohra se Sněhovou královnou, tak se opera probudila, nechtěla se dát zahanbit a rozhodla se, že udělá také dětské představení. Dostal jsem nabídku a operu napsal.”

Určitě vás to potěšilo…
„Jak by ne, ale je to velký závazek. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Jisté je, že pro mne bude největší odměna, když se opera bude líbit publiku, které zaplní do posledního místečka hlediště.“

Jak dlouho vám trvala práce na Čarokraji?
„Velmi dlouho trvalo shánění námětu. Ono totiž najít takový, který by byl nosný nejen pohádkově, respektive dětsky, ale i k hudebnímu zpracování, se ukázalo být nelehké. A i když jsme narazili na nějaký zajímavý titul, který by se nám líbil, většinou jsme zjistili, že už byl relativně nedávno zpracovaný anebo že existuje třeba muzikálová verze a nám se nechtělo vstupovat do téže řeky ještě jednou. Takže asi po ročním hledání jsme se vrátili k původnímu objevu, a tím byla knížka Mluvící balík anglického přírodovědce Geralda Durrella. Je známý tvorbou zaměřenou na putování po exotických zemích a objevování zvířat pro svou zoologickou zahradu. Především však velké množství ohrožených druhů mu vděčí za svou záchranu. A tenhle pán napsal i knížku pro děti, zřejmě vznikla pro jeho vlastní a v Čechách se objevila v osmdesátých letech s ilustracemi Adolfa Borna. Mohu říci, že poznamenala hlavně moji generaci dnešních třicátníků, byla jednou z prvních knížek „fantasy“ žánru u nás. Ačkoliv to není taková, jak ji známe například od Lewise či Tolkie᠆na, je to fantazie s mnohem větší nadsázkou, pohádkovější, už ale vytváří jakoby paralelní realitu k té naší.“

Co jste si tedy vzali z příběhu o jakési říši v podzemí, v níž děti zažívají různá dobrodružství?
„My jsme si z knížky vzali některé prvky i příběhové jednolitosti, ale vytvořili jsme příběh úplně nový. Právě z dramatického důvodu. Ostatně to byl také důvod, proč jsme ten námět nejdříve opustili. Jednolitosti se nám zdály moc pěkné, ale nevěděli jsme, jak přistoupit k dramatizaci celé věci. Nakonec jsme nějaký klíč našli, ale už to není Mluvící balík, ale Čarokraj.“

Mluvíte v množném čísle, koho jste pozval ke spolupráci?
„Už když jsem dostal zadání, tak velmi důležité bylo, s kým ho budu dělat, lépe řečeno, kdo bude inscenátor a od začátku jsem byl moc rád, že Národní divadlo bylo nakloněno Divadlu bratří Formanů.”

Vy jste s nimi spolupracoval už na několika projektech, že?
„Ano a velmi si vážím, že si ve svém vytíženém programu našli Petr a Matěj čas na to, aby tuto inscenaci vytvořili. Jim se totiž většinou do jiných prostor moc nechce, raději si dělají vlastní projekty na své scéně. Třeba v Nachových plachtách si vytvořili lodní divadlo, ve své nejnovější inscenaci Obludárium hrají v takovém na půl cirkusovém stanu… Pravdou je, že jsem s nimi partneřil v Národním divadle už dvakrát, a to v inscenaci Kráska a zvíře ještě jako student HAMU - coby asistent dirigenta a v Dobře placené procházce, kterou dělali společně s otcem Milošem Formanem. Mne pověřili vytvořením nové orchestrace a to byl onen zlomový okamžik, kdy jsme se skamarádili. Ukázalo se, že máme podobné uvažování o divadle a muzice a od té doby pravidelně spolupracujeme. Čarokraj je jejich třetí inscenace ve Zlaté kapličce a od začátku bylo jasné, že bude nutné najít opět nový klíč, nové uchopení tohoto proslulého divadelního prostoru. A to je vlastně to, co bratry Formany nejvíc baví – vyjít z prostoru, pro který je titul vymyšlen a nějakým způsobem ho využít. Pro mne bylo samozřejmě těžší, že vstoupím do míst, které důvěrně znám, nicméně doufám, že se opět podařilo s něčím zajímavým přijít a víc prozrazovat nebudu.“

Prozradíte alespoň, kdo je autorem libreta?
„Ivan Arseněv, známý autor řady scénářů k večerníkům a animovaným filmům. Zpočátku jsme na námětu dělali sami, potom se ukázala potřeba trochu ten text zpoetizovat. Že tedy pokud počítáme se zpíváním, tak by to chtělo i verše, a tak jsme oslovili olomouckého básníka Radka Malého. Umí totiž nádherně pracovat se slovy a s Matějem Formanem coby výtvarníkem už přede dvěma lety vytvořil Slabikář, což je velmi krásná kniha.”

Jak vše líčíte, tak spolupráce je ideální?
„Jsem moc rád, že si všichni tak rozumíme, spolupráce je skvělá. Obvykle u operních inscenací to funguje tak, že vznikají paralelně dvě složky – jedna jevištní na scéně a současně s tím probíhají hudební zkoušky, které se pak někdy potkají, jindy ne, což se ukáže až na jevišti. Myslím, že se tentokrát něčeho podobného vyvarujeme, neboť s Petrem probíráme jak stránku scénickou, tak hudební. Dokonce, což je výjimečné, chodí i na ansámblové zkoušky a při té příležitosti má i scénické nápady a tak vítám, že práce na opeře probíhá současně ve všech rovinách.”

Jaký klíč jste objevil k srdci svých malých i velkých diváků? Vždyť bude znít moderní hudba…
„Víte, pokud jde o moderní tvorbu, tak mě vždy trápilo takové to – když píši jako Mozart, tak lidem se to bude líbit, ale mně ne, protože ho kopíruji. Když budu psát nějak nově, nebude se to zase líbit lidem, kterým to přijde neznámé, cizí. Tenhle problém je obecný, ale sám mám se scénickou hudbou dost velké zkušenosti na to, abych věděl, že pokud jde o operu nebo jakékoliv využití scénické hudby i filmové, tak publikum snese daleko víc. Jinými slovy - to, co lidi většinou odrazuje na moderní hudbě, je, že jí nerozumí. Ne, že by byla ošklivá! Ano, jistě někdy je, ale většinou je to tak, že lidé nevědí, jak ji vnímat. Pokud má však nějaké opodstatnění, tak lidé vůbec nemají problém poslouchat i velmi příkré disonance. A teď se vrátím k Čarokraji, doufám, že jsem ten správný klíč našel. Takovým lakmusovým papírkem mi byla má žena, která současnou vážnou hudbu neposlouchá, takže jsem s ní některá místa s chutí konzultoval. Každopádně bych byl rád, kdyby mladí posluchači zjistili, že opera je svébytný svět, kde se zpívá třeba zvláštně a jinak, než jsou zvyklí, jinou technikou, ale že má své vlastní zákonitosti, které dokážou být velmi působivé. Nevyhýbal jsem se tudíž žádným operním klišé ve smyslu árií, ansámblů či sborových scén. To znamená, že opera sice „teče“, ale je to především divadlo, ve kterém je prostor, aby se sólisté ukázali jako vynikající pěvci.“

Kdo dostal šanci zazářit?
„Roman Janál, Lenka Máčiková, Alžběta Poláčková, Kateřina Kněžíková… Dá se říci, že jsme se operu snažili ušít na míru Národního divadla a jeho pěvcům. Podstatné je, že všichni jsou ochotni zkoušet i věci, které normálně nedělají, jít do určitého typu inscenace, nebojí se prostě hledání, což je klíčovou složkou u všech inscenací Divadla bratří Formanů. A já si to zkoušení skutečně užívám.“

Milada Velehradská

31.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Pardubičtí Pasos dostali ihned po skončení finálové série pohár pro vítěze druhé ligy.

Pasos přepsali historii klubu. Silným fixem

Ve sklepě domu někdo zapálil počítač

Pardubice - Přístroj byl sice na vyhození, ale ke zpopelnění mu někdo pomohl.

V Moravském Karlově našli medailový pramen

Pardubice – Medailový mejdan… Pořádně obtěžkáni cennými kovy a v bujaře oslavné náladě odjížděli pardubičtí orientační běžci z mistrovství České republiky štafet a klubů v Moravském Karlově. A že bylo co slavit!

Holaň: Musíme se spoléhat na týmovou práci. Rypákem dřít led

Pardubice Zisk patnácti bodů a dvanácté místo. Takový je výsledek hokejistů Pardubic v první čtvrtině extraligy. Byť má Dynamo odehráno o zápas víc, trenér Miloš Holaň se na klubovém webu ohlédl za dosavadními zápasy. Co také řekl:

Stavba dálnice: Dnes otevřou obálky s nabídkami firem

Opatovice nad Labem Úseky dálnice D35 Opatovice nad Labem Časy a Časy Ostrov budou znát brzy svého zhotovitele. Již dnes Ředitelství silnic a dálnic ČR otevře obálky s podanými nabídkami. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení