Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu v uplynulém roce získal v sobotu v přeloučské Občanské záložně herec Alois Švehlík.
„Dabing mám rád, ale nepovažuji ho úplně za tvůrčí práci. Spíše jde o to, aby to dabér herci v originále nepokazil,“ řekl Alois Švehlík, který má na svém kontě stejné ocenění z roku 1999. „Je fajn, když se dabing povede a je k poslouchání. Kéž by tomu tak bylo vždy! Bohužel někdy se to nedaří, a pak to je hrůza. Situace se ale trochu zlepšila oproti tomu, co nastalo po sametové revoluci. To bylo údobí podivné komerce, kdy se hledělo hlavně na to, aby se člověk nějak uživil,“ uvedl pardubický rodák.
„Do rodného kraje jezdím poměrně často. Ne každý týden, ale mám tu pochované rodiče, žije tady rodina mé ženy a řada mých přátel. Když sem přijedu, jsem možná trochu sentimentálnější, ale snažím se to příliš neprožívat,“ svěřil se dvojnásobný držitel Ceny Františka Filipovského.
„Potkali jsme se při jedné větší a jedné menší televizní práci, kdy jsme se i více spřátelili. Když jsem přišel do Národního divadla, on už ani v ničem nehrál a potom brzy zemřel,“ vzpomínal na známého herce a komika, který by letos oslavil sté narozeniny.
Alois Švehlík získal ocenění za nadabování Anthony Quinna v roli Bomboliniho ve filmu Tajemství Santa Vittorie. Při předání ceny se drobného faux pas dopustil vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, který při gratulaci překřtil vítěze na Antonína.
Mezi ženami kralovala herečka Eliška Balzerová. Cenu získala za roli Rosemary Boxerové v seriálu Zločiny v zahradách. Na ceremoniálu však chyběla. Cenu za ni převzal herec Dalimil Klapka.
Na třináctém ročníku Cen Františka Filipovského, který se konal v sobotu v přeloučské Občanské záložně, vstoupil do dabingové „síně slávy“ hned kvartet herců.
„Dabingu jsem se věnovala od jeho dřevních začátků. Je to krásná práce, při níž jsem se setkala s vynikajícími režiséry, mistry zvuku i herci, jako byl František Filipovský, Václav Voska, Eduard Cupák, Karel Höger a další,“ uvedla Eva Klepáčová, která propůjčila hlas i Nastěnce v Mrazíkovi.
„Dostala jsem ji omylem. V té době mi bylo kolem třiceti a na mladičkou Nastěnku jsem už byla přezrálá hruška. To jsem tehdy působila na Smíchově, kde tenkrát sídlilo i dabingové studio. Seděla jsem na kávě, když za mnou přišel můj muž Josef Zíma. I když věděl, že roli Ivánka dostal, neřekl mi to. Režisér mne pak vzal do tmy a já čekala, co bude. Nebylo nic, jen tato krásná role,“ svěřila se Eva Klepáčová, jež se zapsala do povědomí jako Káča z pohádky Čert a Káča.
Mezi dabingové mistry se zařadil také Rudolf Krátký, který se zaskvěl v prvním českém dabingu Sedmi statečných. „Dabing pro mne znamená hodně. Technicky patří k nejobtížnějším hereckým disciplínám. Vždyť spousta skvělých bardů odcházela z dabingových studií se slzami v očích,“ sdělil Rudolf Krátký, jehož do „dabingové síně slávy“ doprovodili i Jana Drbohlavová (Nšo–či z Vinnetoua nebo profesorka McGonagallová v Harrym Potterovi) a Jan Teplý in memoriam.
Oceněna byla též legenda českého dabingu, režisér Zdeněk Hruška, který je podepsán pod více než dvěma tisíci tituly. „Dabing je pro mne hlavně setkáním s plejádou úžasných dabérů,“ vyznal se režisér.
Hold Rösnerovi
Zvláštní cenu Františka Filipovského za mimořádné dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků různých žánrů získal televizní seriál Řím v režii Jiřího Kvasničky. „Když jsme dotočili poslední dvanáctý díl první řady, říkali jsme si s Borisem Rösnerem, jaká je to škoda, že tento seriál končí. Slíbili jsme si, že se sejdeme na nějaké další práci. Bohužel už k tomu nedošlo. Tato cena patří i jemu. On věděl, že když se začne vyznávat kritérium ceny nad kvalitou, je to cesta do pekel. Tam Boris není, ten se na nás dívá z druhého pólu věčnosti,“ podotkl Jiří Kvasnička.
Ocenění pro nejlepší zvuk převzal v Přelouči za Jana Neskusila režisér českého znění filmu Poseidon Jan Pecha.
„Celý film, který trvá přes dvě hodiny, se odehrává pod vodou v potápějící se lodi. Byl trochu klaustrofóbní, takže jsme si občas museli dávat pauzy, abychom se z toho nezbláznili,“ líčil Jan Pecha, který letos bodoval i se snímkem Vějíř lady Windermerové. Ten obdržel Cenu za mimořádné dabingové zpracování hodnotného audiovizuálního díla. Cenu za nejlepší překlad si vysloužil film Tajemství Santa Vittorie.