Stálá expozice, která dokladuje život a dílo Václava Prokopa Diviše, se nachází v roubené stavbě na okraji Žamberka přímo na místě, kde se Václav Diviš (tehdy ještě Václav Divíšek) dne 26. března 1698 narodil. V těsné blízkosti roubeného domku se majestátně tyčí maketa Divišova slavného vynálezu – zemněného bleskosvodu.

První bleskosvod

Vybavení světnice připomíná dobu, kdy se zde V. P. Diviš narodil a vyrůstal. Stůl, selské židle, postel, truhly a kolébka dokladují základní vybavení světnice chudé rodiny. V další části expozice nacházíme kopii záznamu o Divišově narození, dále podobu Žamberka z roku 1712, zaznamenanou krátce před tím, než jej v roce 1714 opouští. Kroky mladého Václava směřovaly do Znojma, kde se stal stipendistou řádu premonstrátů na latinském gymnáziu. V premonstrátském klášteře v Louce u Znojma Václav Prokop Diviš pokračoval ve studiu teologie a filozofie. Nacházíme zde doklad z roku 1726 o jeho vysvěcení na kněze a jeho jmenování profesorem teologie a filosofie. Titulní list Divišovy disertační práce dokládá, že v roce 1733 dokončil a v Salzburku obhájil svoji práci a získal titul doktora teologie. Jediný dochovaný barevný dobový portrét, který zachycuje Václava Prokopa Diviše, je připisován Lukáši Krackerovi (1717 – 1779).

Nacházíme zde také pohled na faru v Příměticích, na jejíž zahradě poprvé vztyčil svůj bleskosvod dne 15. září 1754, tedy o šest let dříve nežli Benjamin Franklin. Nechybí zde ani titulní list obsáhlého spisu „Magia naturális“ („Teorie meteorologické elektřiny“), kam soustředil veškerá významná teoretická pojednání, ke kterým dospěl na základě vlastních experimentálních pokusů.

Unikáty

V expozici nepochybně upoutá pozornost detail hlavice bleskosvodu, stejně tak jako dobový nákres léčení pacientů elektrickou energií. Nepřehlédnutelné svědectví přinášejí zmínky o hudebním nástroji Denis d’or, který je rovněž Divišovým vynálezem a jeho nevídané akustické možnosti vzbudily obdiv samotného císaře Josefa II., který si nechal nástroj z kláštera v Louce převést na císařská dvůr ve Vídni. Jeho Denis d’or je zajímavý tím, že pro rozezvučení strun užíval elektrické energie leydenských lahví. Je pokládán za jeden z prvních elektrofonických nástrojů na světě.

K unikátním předmětům, které si mohou návštěvníci prohlédnout nepochybně patří leydenská lahev a třecí elektrika Ramsdonova typu se skleněným kotoučem ze třetí čtvrtiny 18. století. Elektrický náboj byl odebírán dvěma sacími hlavicemi umístěnými na rozeklané části konduktoru, který s vlastní elektrikou netvořil pevný celek, aby mohl sloužit po nabití k experimentování mimo její dosah. Expozici doplňují rovněž doklady o nejstarších názorech na podstatu bouřky a zároveň odvěkou snahu bránit se proti jejím ničivým účinkům.

Část exponátů věnovaných Václavu Prokopu Divišovi je možné si prohlédnout také v budově Kateřinského špitálu v Žamberku, která je sídlem městského muzea.