Hodně rozverný byl při svém vystoupení v pardubickém Doli klubu folkový písničkář Pavel Dobeš.

„V Doli klubu koncertujeme pravidelně každý rok. Vždycky, když je mizerné počasí. Ale co bychom dělali doma,“ položil řečnickou otázku známý ostravský bard natrvalo zahnízděný v Hradci Králové.

„Letos jsme toho moc nenahráli. Zatím jsme byli pouze v domově důchodců a tam bylo trochu jedno, jak hrajeme. Toto je naše druhé veřejné vystoupení v roce 2008,“ poznamenal Pavel Dobeš, který do města perníku zavítal s kytaristou Tomášem Kotrbou.

„Do Doli klubu jsem přijel už dvě hodiny před začátkem koncertu. Spletl jsem se a myslel si, že začíná už v osmnáct hodin a ne až ve dvacet. Tak jsem tu pil kávu za kávou a vzpomínal. Vybavil se mi tu celý život,“ líčil Pavel Dobeš.

„Asi je lepší, když člověk dorazí třeba o čtvrt hodiny později, vyjde na pódium jen s jednou kytarou a zjistí, že z minulého hraní mu na ní jedna struna chybí. To pak musí hned zabojovat,“ přemítal.

„Jednou jsem také někam přijel dříve, usnul a přišel na pódium až ve chvíli, kdy měla nastat přestávka. V sále však byla pohoda, lidé se bavili, nikdo mne tam vlastně ani nepotřeboval,“ pousmál se folkař, který v Pardubicích zahrál například pecky Na Pranýři, Víte, vono, holky, Calvera, To tedy ne, Vendelín Prouza, písničky z nerealizovaného filmu (Príma den a Složitě) i tituly, co vzešly z jeho měsíčního putování po Spojených státech amerických v roce 1993.

„Tehdy jsem byl Amerikou okouzlen. Proto jsem chtěl, aby písničky z této cesty byly hezké. Před rokem jsem se k tomuto tématu dostal opět, ale zjistil jsem, že už o Americe nic hezkého napsat neumím,“ poznamenal Pavel Dobeš, který v této části programu nabídl například skladby Utah, California, Lisa z N. Y. C. či novinku z alba Banány nazvanou Mery, Hery a dva revolvery.

Závěr pardubického koncertu patřil hitům z jeho ostravské éry. Došlo tak na Blažka, Hrušky i slavnou Jarmilu.

Jako přídavek přišly na řadu pecky Něco o lásce (přejmenovaná oběma umělci na Love Story) a Papíroví draci.

Přestože Dobešovi chyběla podle jeho vlastních slov sebekázeň, nebylo to na škodu. Příjemně uvolněná nálada způsobila, že se bavili umělci i diváci. A o to šlo přece především.