„V tuto chvíli ani nemohu mluvit o humoru a komedii, protože se mi chce brečet z toho, že letošní patnáctý ročník přehlídky nejlepších divadelních komedií je za námi," svěřila se Jana Uherová po závěrečném Galavečeru smíchu ve Východočeském divadle.

Radost, ale i obavy
 z Galavečeru smíchu

„Z Galavečeru smíchu mám vždycky trochu obavy, aby všechno dopadlo tak, jak má," přiznala dramaturgyně pardubické přehlídky, jejíž slavnostní vyvrcholení opět přenášely kamery České televize.

„Měla jsem radost z toho, jaký byl letos o Galavečer smíchu zájem mezi diváky. Když jsme tuto tradici zakládali, byl občas trochu problém s tím, abychom na tuto akci zaplnili hlediště Východočeského divadla. Tentokrát mě ale opravdu mile překvapilo, že se na Galavečer smíchu nedostávalo místa," nechala se slyšet Jana Uherová, která má na svých bedrech i tento slavnostní večer.

Naštěstí se letos žádná pohroma nestala, a tak se Jana Uherová mohla v klidu věnovat hodnocení letošního ročníku Grand Festivalu smíchu.

„Myslím, že ani jedna ze sedmi soutěžních komedií, které jsme letos měli možnost vidět, vyloženě nepropadla. Naopak v některých případech jsem měla dokonce pocit, že tyto inscenace byly festivalovým publikem přijímány lépe než na domovské scéně," prohlásila dramaturgyně.

„Také u vítězné inscenace ostravského Divadla Petra Bezruče Můj romantický příběh jsem měla dojem, že odezva pardubického obecenstva byla mnohem živější než ta, jakou jsem zažila na festivalu Čekání na Václava v královéhradeckém Klicperově divadle," dodala Jana Uherová.

„Přiznám se, že bych byla asi raději, kdyby ostravský soubor neposbíral hned čtyři festivalové ceny. Vždycky mě maličko mrzí, když se pak nedostane na jiné povedené inscenace. Je škoda, že najednou se nemluví o dalších titulech, že na ocenění nedosáhla třeba komedie Městského divadla Brno Mrtvé duše nebo představení pražského Divadla v Dlouhé Mnoho povyku pro nic. I výrazných mužských hereckých výkonů bylo na festivalu víc než jeden v podání Michala Dlouhého ve hře Městských divadel pražských Listopad. Ale nedá se nic dělat, takový je zkrátka život," posteskla si dramaturgyně Grand Festivalu smíchu.

Publikum je prý vždy připravené

„Jsem přesvědčená o tom, že i letos se v Pardubicích potvrdilo, že pokud jsou herecké soubory soustředěné, mají potřebnou energii a chuť do práce, tak jim představení vyjde bezvadně. Naše publikum už je na festival připravené a vychované. Je nachystané se bavit, vnímat humor, vychytávat jednotlivé fórky. Pokud má soutěžní komedie nějakou hloubku a reflektuje i temnější stránky našeho života tak, že je někdy smutná, hořká či bolavá, ukazuje se, že ji festivaloví diváci dokážou prožít. Myslím, že herci už během představení a při závěrečné děkovačce poznají, jestli se ty emoce v publiku správně zakořenily," uzavřela rozhovor pro Deník Jana Uherová.