Chlapci vodili nejstaršího z nich celého ovinutého do slámy, na hlavě s jidášskou čepicí po celé vesnici s hrkáním a občasnou písničkou, která začíná „Ó Jidáši nevěrný, cos to učinil, žes svého Mistra Židům prozradil …, a žádali v každém stavení o dárek, až ho dovedli na konec vesnice kde ho „upálili“ a rozdělili si výdělek.

Tento průvod měl svoji hierarchii.

Vpředu Jidáš s doprovodem, za ním jede tzv. kolovrátek (hrkačka na kolečku), pak páry od nejmladších hrkáčů po nejstarší.

Na pořádek a bezpečnost průvodu dozírají „párovníci“ a pro dárky obcházejí domácnosti tzv. „košíkáři“.