Pozoruhodné drama o morálce, svědomí, vině a trestu, ale i odpuštění. To všechno nabízí nový film režiséra Petra Zelenky Karamazovi, který byl k vidění mimo jiné také v pardubickém multikině CineStar.

V polské ocelárně

Příběh je situován do polského Krakova, kam přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem, aby tu v netradičním prostoru oceláren odehráli divadelní adaptaci slavné Dostojevského hry Bratři Karamazovi.

Zatímco na improvizované scéně se vyšetřuje otcovražda a nešetří se tu emocemi, jako je láska, žárlivost či nenávist, prožívá v reálném čase jeden z dělníků, který na vlastní oči sleduje divadelní zkoušky, svou obrovskou osobní životní tragédii. A tak největší drama se paradoxně neodehrává na jevišti, ale v hledišti.

I herci prožívají různá dramata a konflikty. Některé se týkají přímo jich osobně – jeden se třeba dozvídá, že má být v době divadelní zkoušky na nočním natáčení a chce zmizet ze zkoušky… Jindy zas civilní rozmluva plynule přejde v dialog ze hry…

Vynikající herci

V představení, které vypovídá o společnosti, kde neplatí křesťanská morálka a které se pozastavuje i nad otázkou odpovědnosti člověka za své činy, exceluje především Ivan Trojan jako otec Karamazov.

Ten se přímo vyžívá v uštěpačných poznámkách, agresi, hrubostech a záměrné provokaci. A navíc – plive na obrázek papeže Jana Pavla II.!
Výtečný je rovněž Radek Holub coby nemanželský syn Smerďakov, který dokáže na požádání věrohodně předvést epileptický záchvat.

Povedené jsou též kreace Davida Novotného, který se coby Dmitrij nápadně podobá svému otci, ale také Igora Chemly (zapřísáhlý ateista Ivan) a Martina Myšičky (věřící Aljoša). Za zmínku stojí i ženské výkony Lenky Krobotové či Michaely Badinkové.
Silná je ovšem i hudební složka filmu či kamera.

Jeden z nejpozoruhodnějších snímků domácí kinematografie za poslední dobu rozhodně stojí za vidění!