Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Roku 1579 totiž nechal císař Rudolf II. povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Nechal si zde také postavit zámek v renesančním slohu, jehož půdorys připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů. Zámeckému areálu se nevyhnul velký požár. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 až 1844 byly vystavěny nové empírové stáje.

Dnes chová národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky se hřebčín stará ve Slatiňanech u Chrudimi.

Šance na zápis je velká

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem v současné době usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. „Zpráva od Mezinárodního výboru pro ochranu památek a sídel, tedy poradního orgánu UNESCO, je pro nás poměrně pozitivní. Vyplývá z ní, že máme velkou šanci na zápis. Svolal jsem jednání Rady památky pro zápis do UNESCO na polovinu června do Kladrub nad Labem, a tam si musíme rozdělit úkoly tak, abychom byli schopni v následujících měsících dostát všem doporučením a dopracovat potřebnou dokumentaci,“ řekl Roman Línek, první náměstek hejtmana Pardubického kraje a předseda Rady památky.

Mezinárodní výbor pro ochranu památek a sídel coby nejvyšší odborná autorita v památkové péči na světě konstatoval, že jde o typ památky, kterým byla dosud v rámci implementace Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví věnována malá pozornost. Doporučil upřesnit návrh v několika bodech, zejména zvážit rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a chránit Kladrubský náhon, dokončit revizi management plánu, posílit řízení rizik, dopracovat strategii cestovního ruchu, zlepšit interpretaci navrhovaného statku jako kulturní krajiny. Ministerstvo kultury předpokládá, že ve spolupráci s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a s ministerstvem pro místní rozvoj a Pardubickým krajem upraví návrh tak, aby do konce února roku 2020 mohl být odeslán Centru světového dědictví UNESCO v kompletní podobě.