Lepší rozloučení s Amadeem si snad  Východočeské divadlo (VČD) ani nemohlo přát. Před vyprodaným hledištěm pražské La Fabriky pardubický soubor v neděli večer jednoznačně dokázal, že i na oblasti se dají dělat kvalitní inscenace.

Bude se jim stýskat

„Pražskou derniéru hodnotím velmi pozitivně. Dopadla tak, jak jsme si předsevzali. Chtěli jsme mít vyprodáno, proto jsme hledali v Praze prostor, který by nám po všech stránkách vyhovoval. Myslím, že se to podařilo.  Snad tento úspěch v Praze bude mít pro nás dopad i do budoucna," věří ředitel VČD Petr Dohnal, který si v Amadeovi zahrál  postavu baron Gottfrieda van Swietena.
„Po tomto titulu se nám určitě bude stýskat. Neustále dostávám dotazy, proč ho stahujeme. Vždycky říkám, že v nejlepším se má přestat. Na repertoáru máme další inscenace a myslím, že více než šedesát repríz je u Amadea dostatečných," sdělil Petr Dohnal.

„Wolfík mi bude chybět, stejně tak, jako mi chybí  Hendrik Höfgen z Mefista," prohlásil  představitel Wolfganga Amadea Mozarta Ladislav Špiner, který při pražské derniéře předvedl skvělý výkon.
„Na toto představení budu moc rád vzpomínat. Teď  jsem ale spíš smutný. Moje kolegyně Petra Tenorová už derniéru Amadea oplakala. To já dělat nebudu. Raději si dám na Wolfíka plzeňské,"  nechal se slyšet Ladislav Špiner, jemuž tato role výrazně pomohla i k Ceně Thálie pro mladé činoherce v kategorii do 33 let.

„Bylo to fajn představení, ale nedá se nic dělat. Život jde dál," vysvětlil Ladislav Špiner, jehož potěšilo, že se s diváky rozloučil na prestižní přehlídce České divadlo.
„Snad jsme pražským divákům dokázali, že také umíme hrát dobré divadlo," podotkl pardubický Mozart, jemuž báječně sekundoval Josef Vrána v roli Antonia Salieriho.
„Dojmy po derniéře Amadea jsou smíšené. Mám radost z toho, jak pražské představení dopadlo, ale přepadá mě trochu i smutek, protože takový nádherný úkol potká herce jen párkrát za život," vyjádřil se Josef Vrána, podle něhož prý nebyl žádný výrazný problém s přenesením této inscenace z Pardubic do Prahy.

„Měli jsme v Praze jedinou zkoušku a prostor je to úplně jiný než ten pardubický, ale myslím, že tím představení nijak neutrpělo," uvedl pardubický Salieri. A měl pravdu.
„Vstoupili jsme sice do jiných vod, ale jsem přesvědčen o tom, že jsme tímto krokem představení nezabili. Byl bych šťastný, kdybychom Amadea mohli v tomto nádherném prostoru usazovat déle, ale důležité je, že celý tým pardubického divadla se dokázal na nové podmínky skvěle adaptovat," poznamenal režisér představení Michael Tarant.

Ocenění Taranta

„Jsem šťastný, že jsem tuto práci mohl dělat, i za to, že jsme snad v Praze obstáli. Byla to velká čest, že si nás festival České divadlo vybral. Bylo to zavazující, ale zároveň známka toho, že si pořadatelé naší práce váží. To mi udělalo radost, stejně jako stříbrná pamětní medaile, kterou mi k šedesátým narozeninám VČD udělilo," svěřil se režisér, jenž  s pardubickým souborem spolupracuje od roku 1985.

„Toto ocenění mě dojalo i proto, že přišlo ve chvíli, kdy jsem ho nečekal. Někdy nás má život rád a to jsou vzácné chvíle. Člověk by si jich měl vážit," dodal Michael Tarant.
„Těší mě, že jsem mohl být u toho, když VČD vyrazilo do Prahy do prostoru, kde pobývám poměrně často a rád – do La Fabriky. Hezky se to spojilo a já měl alespoň možnost pozdravit se s kamarády a vidět povedené představení Amadea. Moc jsem si ho užil," doplnil herec a muzikant, člen skupiny Nightwork Jan Maxián, který se v minulosti objevoval například v pardubické inscenaci Donaha!.