Současní provozovatelé galerie Mázhaus, kde je nyní k vidění kontroverzní výstava Estrogen s plastikou menstruující princezny, vytáhli do boje proti konkrétním pracovníkům radnice.

Trnem v oku jim je především vedoucí odboru kanceláře magistrátu a současně tiskový mluvčí radnice Michal Zitko. „Celá kauza, v níž magistrát tvrdí, že si svatebčané stěžují na vystavená díla, je podle našeho názoru vykonstruovaná. Je za ní obyčejná lidská zloba a uraženost. Když úředníkům, zvláště těm mladým a dynamickým, jednou řeknete, že jsou tu hlavně pro občany, tak je to úplný konec. A já jsem to jedenkrát udělala,“ řekla dramaturgyně galerie Mázhaus Alexandra Prokopová.

„Domnívám se, že podstata sporu je někde úplně jinde – ve špatné vzájemné komunikaci a smlouvě, která byla s nynějšími provozovateli uzavřena a podle našeho názoru byla nevýhodná pro radnici. Mimo jiné v ní stálo například to, že pokud svatebčané poškodí nějaký exponát, nese za to odpovědnost město,“ podotkl mluvčí pardubické radnice Michal Zitko.

„Paní Prokopová má zřejmě na mysli událost z loňského roku, kdy vystavovala v Šatlavě exponáty v rozporu s nájemní smlouvu a společně s dalšími kolegy jsme ji na to upozornili. Ona to tehdy vzala velmi emotivně,“ poznamenal Michal Zitko. „Oficiálně jsme spolu přišli do styku až po novém roce,“ doplnil tiskový mluvčí radnice, který si od umělců vysloužil podobnou „odměnu“ jako v Praze radní Richter.

Umělci „otřesy“ kolem galerie Mázhaus počítali přes Richterovou stupnici, kterou pro pardubické účely přejmenovali na „Zitkovu“.

„Jestli mou osobu někdo bere jako nepřítele umění, tak se mýlí. Já jen tlumočím názory města. Pokud se někoho dotklo, když jsem vyjádřil svůj osobní názor, že některá díla z této výstavy pokládám za ujetá, tak se mu omlouvám,“ pravil Michal Zitko.

„Je mi jen trochu líto, že umělci tento spor postavili do osobní roviny. Připadá mi, že jim zřejmě došly argumenty,“ nechal se slyšet tiskový mluvčí pardubické radnice.

Dramaturgyně galerie se na tiskové konferenci omluvila autorce kontroverzní plastiky Markétě Korečkové. „Protože jsem tušila, že by mohla radnici provokovat, nastoupila autocenzura.

Jako dramaturg jsem se zachovala příšerně a rozkrok princezny zakryla rouškou. Beru to jako své osobní selhání. Kde nastoupí autocenzura, tam je konec svobody,“ uzavřela.