Stránky odhalují masopustní veselice, vítání jara, stínání kohouta, velikonoční obchůzky s řehtačkami a klapačkami a slavnosti s májemi. Zatímco dříve měly obyčeje zajistit třeba dobrou úrodu, dnes se lidé tradicemi hlavně baví.

O velikonoční Bílé sobotě se například mezi Holicemi, Vysokým Mýtem, Luží a Hrochovým Týncem rozeznívají řehtačky a klapačky. Děti obcházejí vesnice a doprovází je maskovaný Jidáš.

Na řadě míst v kraji stále v masopustním období vycházejí do ulic maškary. Dříve měly zajistit dobrou úrodu, zdraví a plodnost, dnes bývají zdrojem zábavy. Kostýmy dnes oblékají například v Předhradí u Skutče, Veselí u Přelouče či v Míčově u Heřmanova Městce.

Nové stránky, které mapují etnografický výzkum Východočeského muzea, zájemců také odhalí podstatu obyčeje stínání kohouta. Kořeny tradice nejspíš spočívají v obětování zvířete, které mohlo být například poděkováním za úrodu nebo symbolem plodivé síly pro ty, kdo je sní. Dnes nahrazuje živého kohouta dřevěná maketa, kterou lidé stínají dřevěným mečem se zavázanýma očima. Za vítězný pokus jej pak účastník soutěže, které obvykle přihlíží desítky lidí, získá jako hlavní cenu.