I dvanáctý ročník zpestřili herci z Dlouhé svou přítomností, jejich verze české klasiky Naši furianti se setkala s jednoznačně kladným přijetím publika.
Venkovskou komedii Ladislava Stroupežnického zná takřka každý divák ještě ze školních lavic. V provedení pražského souboru by ale Furianty možná nepoznal. Režisér Jan Borna odboural veškeré folklorní prvky. Pozoruhodné je, že se mu podařilo hru aktualizovat, aniž by nějak výrazně zasáhl do textu. Pro novou adaptaci využívá úpravy Miroslava Macháčka, která byla s velkým úspěchem uvedena v pražském Národním divadle v roce 1979.

Režijní koncepce

Postavy jsou zkarikovány pro někoho možná až na samou mez únosnosti. Není to ovšem samoúčelné hraní na co největší komický efekt. Je to jasná součást režijní koncepce, výsměch „čecháčkovství“ všeho druhu. Bornova inscenace nemá kladné postavy. Ve většině režijních koncepcí jsou těmi „klaďasy“ švec Habršperk a vysloužilec Bláha. Tady je ovšem jejich postavení „vesnických mudrců“ relativizováno hned v první scéně, ve které se vzájemně Habršperk (v podání loňského vítěze herecké ceny Pavla Tesaře) a Bláha (tradičně skvělý Jan Vondráček) ujišťují, jací jsou světoběžníci. Ani dědeček Dubský není moudrou a váženou postavou. Je to trochu oplzlý a senilní rozumbrada, který by měl rád všechno pod kontrolou.

Samostatnou kapitolou je pak první radní Bušek, kterého Miroslav Hanuš profiluje jako nevzdělance, považujícího se z titulu své funkce za nesmírně důležitou osobu. Velmi aktuálně zkarikované chování příslušníky novodobé vrstvy tzv. pseudosmetánky, kterou vytvořili někteří vlivní podnikatelé s politiky s jejich nohsledy a lobbisty.

Nesmírný komický talent prokazuje i Klára Sedláčková-Oltová, která hloupost mladé Kristýnky Fialové zdůrazňuje až do obludných rozměrů. Chválit jednotlivé herecké výkony by ovšem nebylo spravedlivé, jelikož soubor Divadla v Dlouhé podává obvyklý semknutý, kolektivní výkon.

Herci uplatňují i svou muzikálnost, a to několika písňovými vstupy. Ačkoliv melodie zní jako tradiční lidovky, jedná se ve skutečnosti o dílo Milana Potočka, který si v inscenaci zahrál roli učitele a kapelníka.

Pardubičtí diváci mají Divadlo v Dlouhé v oblibě, Naše furianty kladně hodnotila i odborná porota, takže je s českou klasikou nutné počítat jako s jedním z favoritů na některou z festivalových cen.

LUKÁŠ DUBSKÝ