Pátou premiérou letošní divadelní sezony se v sobotu stala komedie S cizí dámou v cizím pokoji.

Pardubice, co znamenají svět

Nová inscenace je kompilátem tří aktovek, jejichž autoři jsou nějakým způsobem spojeni s Pardubicemi.
Inscenace tak zapadá do tematické sezony Východočeského divadla s názvem Pardubice, co znamenají svět.
Všechny tři vyprávěné příběhy se odehrávají v jednom čase a na jednom místě – na výletním parníku Fortuna. Pojítkem jednotlivých aktovek je i téma nevěry. V prvém příběhu se tři ženatí pánové na cestách ucházejí o přízeň krásné a tajemné Melanie.

Když se statkáři Hrdému rytířským činem opravdu podaří dámu zaujmout, netuší, že životem protřelá žena netouží ani tak po jeho ochraně, jako spíš po jeho penězích.
Druhá dějová linka divákům představuje v záletech nezkušeného prokuristu Emana Diblínka, který si do pronajaté kajuty pozval s ne zcela čestnými úmysly svou mladou písařku Hedu. Bohužel pro něj kajutu před ním obýval sukničkářský spisovatel Arnošt Krátký, a tak se pan prokurista může těšit na nejednu návštěvu, při které mu bude pořádně horko.

Třetí příběh zpracovává oblíbené téma, které využili třeba i Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem v jazzové opeře Dobře placená procházka. Mladí manželé, kteří spolu již delší dobu nežijí, musí před bohatou tetou Klotyldou předstírat idylické rodinné zázemí. Jinak by totiž přišli o tučný šek, který jim teta měsíc co měsíc vystavuje.

Začátek nové inscenace je poněkud zdlouhavý a upovídaný, čemuž se ovšem nelze příliš divit – oproti klasicky postaveným komediím je zde nutné uvést a „zauzlovat“ tři příběhy. Hned na první pohled ovšem zaujme scéna, jejímž autorem je čerstvý držitel Ceny Alfréda Radoka Martin Černý. Hraje se na maketě poloviny výletní lodi, kterou lze s využitím točny a lehkých přestaveb proměnit na kajuty, ve kterých se jednotlivé příběhy odehrávají. Takhle funkční a zároveň stylová scénografie se skutečně poštěstí málokdy. Dobře napsaná je rovněž hudba, která vhodně doplňuje atmosféru letního flirtování na plující lodi.

Podstatnou složku inscenace tvoří pochopitelně i herecké výkony. Režisér Lumír Olšovský vedl herce k stylizovanému herectví a lehké nadsázce. Výborná je především Kristina Jelínková, která si dokáže v roli tajemné Melanie pány na jevišti podmanit svou vyzývavostí kombinovanou s předstíraným ostychem.

Komediální role se již tradičně velmi vydařila Ladislavu Špinerovi, jako neúspěšní svůdníci jsou velmi dobří také Petr Dohnal a Jiří Kalužný.

Nevěra z různých úhlů pohledu

Inscenace disponuje dobře napsanými dialogy, škoda jen, že samotné příběhy jsou spíše tuctové a schází jim překvapivá pointa. Minimálně u dvou je jejich směřování jasné takřka od počátku. Režiséru Olšovskému se ale podařilo nahlédnout na téma nevěry z různých, mnohdy zajímavých úhlů. Herecké výkony a nesmírně zajímavě pojatá scéna pak dělají z komediální koláže lehce nadprůměrný titul.

LUKÁŠ DUBSKÝ