Premiéru hry Duše – krajina širá od rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera uvede v pátek v 19 hodin Východočeské divadlo Pardubice (VČD). K premiéře tentokrát vedla trnitější cesta než obvykle.

„Termín premiéry se dvakrát posouval, a to z technických a zdravotních důvodů. Došlo také k přeobsazení hlavní role," vysvětli ředitel divadla Petr Dohnal. V hlavní roli se nakonec představí zatím ještě hostující Milan Němec.

Úspěšný podnikatel?

Hlavní postavou je na první pohled úspěšný podnikatel Bedřich Hofreiter, který žije v hojnosti, spořádaném manželství plném tolerance a ve stabilní rodině. Co se ovšem skrývá pod povrchem, jaká je skutečnost? Má on či jeho žena Evženie nějaké skryté a nesplněné touhy?

„Je to mistrně vystavěná hra, témata od roku 1911, kdy byla napsána, nevymizela, takže je to stále živé dílo. Jde o jednu z nejnáročnějších her Arthura Schnitzlera, ale věřím, že bude pro diváky lákavá," uvedl dramaturg VČD Zdeněk Janál s tím, že v nezkrácené podobě by inscenace trvala čtyři hodiny.

Hra měla v roce 1911 premiéru hned v devíti evropských divadlech současně. Ve své době ovšem neměla tak velký úspěch, ten přišel až později.
„Možná jsem napsal příliš dobrou hru, než aby byla úspěšná," okomentoval to tehdy rakouský dramatik.

Novou inscenaci bude režírovat Radovan Lipus, se kterým se pardubické divadlo domlouvá na spolupráci už 15 let.
Schnitzler patří mezi Lipusovy oblíbené autory, a tak se režisér pustí do jeho díla již pošesté.

Temná mračna

„Ve Schnitzlerově díle se odráží specifika střední Evropy. Může nám toho tak říci víc než třeba Shakespeare či Molière. Příběh je blízký dnešnímu společenskému klimatu. Zažíváme stabilitu a expanzi, ale na nebi už se objevují temná mračna a ve vzduchu se chvěje ohrožení," podotkl Radovan Lipus.

Na inscenaci Duše – krajina širá bude divadlo poprvé spolupracovat také s výtvarníkem Petrem Matáskem, který přitom v Pardubicích už 20 let žije. Diváci se mohou těšit také na dvě cellistky, které budou představení naživo doprovázet z primátorské a ředitelské lóže.

„Tato hra je pro divadlo prubířským kamenem. Rozhodně ji není možné hrát všude. Je k tomu zapotřebí vhodný prostor a vyrovnaný soubor. Je to pro nás takový divadelní Taxis. Není to snadné. To ale neznamená, že bychom se do zdolávání takové překážky neměli pouštět," dodal Radovan Lipus.