Dlouholetá členka Východočeského divadla Jindra Janoušková má v poslední době štěstí na zajímavé role. Kromě titulní postavy ve hře Maja ztělesnila také Marcelu Champsboisy ve slavné Feydeauově komedii Brouk v hlavě. A do třetice všeho dobrého momentálně intenzivně zkouší postavu herečky Iriny Nikolajevny Arkadinové v Čechovově titulu Racek, který bude mít na pardubickém jevišti premiéry v sobotu 31. května a v neděli 1. června vždy od devatenácti hodin.

„Z těchto příležitostí mám radost, ale nedá se říct, jestli je mi nějaká bližší. Každá je v něčem výjimečná,“ uvedla Jindra Janoušková.
„Maju mám moc ráda, ta je hodně citová a příjemná. Naopak Arkadinová v Rackovi je afektovaná, sebestředná, ale zase se hezky hraje. A Brouk v hlavě je komedie, na které jsme velmi dlouho pracovali a která se rodila poměrně těžko,“ podotkla stálice pardubického divadelního souboru, jež mohla srovnávat i odlišné režisérské přístupy.

„Michael Tarant, s nímž jsme nastudovali Maju, dává herci hodně informací a témat o dané postavě, ale pak ho tolik nesvazuje pevným aranžmá, takže každé představení je trošku jiné. Režisérka Brouka v hlavě Lída Engelová vyžaduje, aby každé gesto a věta byla přesně zacílená, ale to je dané žánrem, tam by to ani jinak nešlo,“ popisovala herečka.

„S režisérem Zdeňkem Duškem jsme se na Rackovi potkali poprvé, přestože v Pardubicích už má na svém kontě Marivauxův Spor, Robbinsovu Hrobku s vyhlídkou a Hawdonovu Úžasnou svatbu. Je s ním moc pěkná, systematická práce,“ líčila manželka ředitele Východočeského divadla Petra Dohnala.

Teď se urodilo

„Momentálně jsem v divadle mimořádně spokojená. Jsem ráda, že se mi to nyní takhle hezky sešlo. Ale ono to tak většinou bývá. Herec je třeba dva nebo tři roky hodně obsazovaný, ale pak může stejnou dobu stát. Teď se urodilo, že jsem tyto postavy dostala zrovna já, ale příští sezonu se může klidně přihodit, že žádné velké role mít nebudu. Nevím, čím to je, možná tím, že zrovna přišly hry, do nichž jsem se typově hodila,“ přemítala herečka.

Maja bude končit

„Pro střední generaci je těžké najít dobré příležitosti, hlavně pak u nás, žen. A je to škoda. Jakmile méně hrajeme, chybí zkušenosti i určitá odvaha a s ní související uvolněnost na jevišti. Vždyť například před Majou jsem tak velkou roli neměla snad šest nebo sedm let. A když potom člověk najednou takovou postavu dostane, je to na něj obrovský nápor,“ nechala se slyšet Jindra Janoušková.

„I proto je mi líto, že Maja už bude brzy končit. Ale tyto tituly většinou nemají přes padesát repríz, jak je to běžné třeba u muzikálů či komedií. Rok jsme si ji užili a přijdou zase nové hry,“ sdělila stálice Východočeského divadla, která už se těší na Racka.

Čechov odlehčeně

„Mrzí mě, že ruští autoři se dnes tak málo inscenují. Figury v tomto Čechovově příběhu jsou hodně barevné, zábavné a zajímavé. Navíc problémy, které se řešily v té době, kdy byl napsán, mají lidé i dnes,“ potvrdila pardubická herečka. „V této inscenaci se budeme snažit zachovat šíři velké Rus. Čechov se podle mého názoru ani nedá hrát jinak, než trochu rusky. Z Racka nechceme dělat žádné psychologické drama. Budeme se snažit ho pojmout trochu odlehčeně. Věřím, že se nám to povede,“ doufá.