Kocourkov. Tak by se daly o uplynulém víkendu nazvat Pardubice. Nemá to však tentokrát souvislost s politikou. Krajské město totiž hostilo mezinárodní výstavu koček.

V pardubické sokolovně teď po kočičí invazi nemusejí nějakou dobu mít strach z myší. Desítky mourků a micinek se ale nepřijely utkat v lovu, ale v soutěži krásy.

„První, na co koukám, je vzhled a oči. Kočka musí samozřejmě mít určité detaily, ale když nesedí celkový výraz, je to špatné,“ vysvětlil část hodnotícího postupu porotce Eric Reijers. Ten musí ve velmi krátkém čase zhodnotit několik parametrů: kompletní tvar těla, svalnatost, kostru nebo kvalitu a upravenost srsti. A to všechno ještě pak srovnat s ostatními soutěžícími. Rozhodování je často těžké a porotci si pak jednotlivé soutěžící zvlášť porovnávají systémem pro a proti.

„Začínali jsme s kocourkem plemena sibiřské kočky a nyní už doma máme kočiček šest. Vloni jsem byl na výstavě jako divák a teď už jezdíme po výstavách právě s tím naším prvním kocourkem a jeho přítelkyní. To je takový náš chovný a zároveň výstavní pár,“ uvedl pro náš Deník jeden ze soutěžících, Radek Kulawiak z Nové Paky.

„U sibiřských koček je nejlepší právě ta jejich povaha. Jsou flegmatické, hodné a nechají se sebou doslova vláčet. Nemají zlou povahu a ani tendence škrábat. Tahle naše dokonce třeba přijde a oblízne jako pes. Dělá nám tím mazlením radost. O protiváhu se nám zase doma stará kocour, který někdy maličko zlobí,“ vysvětlil Kulawiak.