Městské divadlo
8:30 + 10:30 J. Němeček – L. Štíplová – M. Zákostelecký – J. Pithartová / Čtyřlístek zasahuje (Divadlo loutek Ostrava)
19:00 R. Cooney – M. Cooney / A je to v pytli! (Východočeské divadlo Pardubice)

Malá scéna ve dvoře
17:00 Svět podle Fagi (Divadlo DNO, Hradec Králové)

Druhý soutěžní den patří domácímu souboru Východočeského divadla Pardubice (VČD). V úterý od 19 hodin se pardubičtí herci představí s inscenací A je to v pytli!, která měla premiéru v říjnu loňského roku.
Jedním z autorů této hry je žijící legenda mezi komediografy Ray Cooney, který tento kus napsal společně se svým synem, filmovým scénáristou Michaelem Cooneym.

Adopce dítěte

„Mladí manželé Tom a Linda Kerwoodovi usilují o adopci dítěte. Vše je na nejlepší cestě, na poslední kontrolu sociální pracovnice se přece perfektně připravili! Její návštěva ovšem nemůže mít hladký průběh, jaký by si přáli, když se v jejich domě náhle objeví Tomovi nekonformní bratři Dick a Harry," sdělil dramaturg VČD Zdeněk Janál.

Hlavní role v první premiéře letošní divadelní sezony vytvořili Ladislav Špiner, Petr Borovec a Josef Pejchal. Zajímavostí inscenace je, že Petra Tenorová a Václav Dušek se museli role naučit kompletně v albánštině.
„U situační komedie je nutný zvláštní způsob herectví. Herci mají okamžitou odezvu. Musí být vidět snaha o naprostou přirozenost, protože diváci faleš poznají. Základem úspěšné hry je správné obsazení. Proto jsem viděl většinu pardubického repertoáru, abych mohl herce dobře obsadit," vysvětlil režisér soutěžní komedie Robert Bellan.

Odborná porota bude mít pět členů. Přibyla Lída Engelová

Odborná porota bude mít pět členů. Přibyla Lída EngelováStejně jako každý rok bude soutěžní inscenace hodnotit odborná porota. Ta uděluje Cenu odborné poroty a oceňuje rovněž nejlepší mužský a ženský herecký výkon festivalu. Hlavní festivalová cena Komedie roku se pak skládá nejen z hodnocení odborníků, ale také studentské poroty a diváků.

„Soutěžní komedie tradičně ohodnotí odborná porota, která letos bude zasedat ve složení divadelní recenzentka Jana Paterová, šéfredaktor Divadelních novin Jan Kolář, dramaturg České televize a pedagog DAMU Zdeněk A. Tichý a režiséři Lída Engelová a Otakar Kosek," konstatoval tiskový mluvčí Východočeského divadla Pardubice Radek Smetana.

Brouk v hlavě

Čtyři členové poroty jsou stejní jako v minulém roce, nově přibyla režisérka Lída Engelová. Ta spolupracovala i s pardubickým divadlem. Diváci si mohou z posledních let pamatovat její komedie Brouk v hlavě nebo Nahá s houslemi.

Tři holky z Fidlovačky vykvetly v Pardubicích
S životem žen tří generací seznámilo pardubické diváky pražské Divadlo Na Fidlovačce, které v neděli 26. ledna ve Východočeském divadle zakončilo prologovou část čtrnáctého Grand Festivalu smíchu inscenací Tři holky jako květ v režii Jana Jirků. A prolog skončil stejně zvesela, jako začal.

Hra irské autorky Elaine Murphyové nás jednoduchou formou vytříbených monologů zavedl do úseku života tří žen. Nejmladší Amber, maturantku s ještě značně pubertálními pózami, věrohodně ztvárnila Marie Doležalová.
Její matku Lorrein, ženu trochu psychicky labilní, vzala pod křídla Iva Pazderková (na snímku), čímž se pro některé diváky, kteří ji například znají pouze pod pojmem „blbá blondýna", z tohoto přízviska „odškatulkovala".
Její postava, stejně jako všechny ostatní, od začátku až do konce procházela několika duševními rovinami, které jí život svými událostmi přinášel. A Pazderková obhájila pestrým projevem tuto rozmanitost a dokázala, že hořký a ironizující humor zastane s lehkostí a přirozeností, stejně jako chvíle zármutku a ztrát.

Zastřešující osobu, babičku Key, vyrovnávající se s nemocným manželem a jeho následnou ztrátou, s jistotou převzala Eliška Balzerová. Otevřenost její postavy, která prozrazuje i ta nejintimnější tajemství, zprostředkovala až se záviděníhodným optimistickým a vtipným přístupem, který však obohatila i o přiměřenou dávku citového pohnutí. A právě tento element dojetí, sice v komedii, u níž se má člověk smát, rozhodně není na škodu, ale naopak spíše dopřává divákovi prožít širší škálu emocí.
O tom, že není nutné hluboce popisné  výtvarné řešení přesvědčila výborně pojatá scéna Pavla Kodedy.

Scénograf zasadil doprostřed jeviště na bílé plátno obrovský fotorámec, kterým ženy vstupovaly do svých příběhů. Tím zdůraznil dílčí posloupnost děje, která je založena na monologicky prezentovaných obrazech ze života jednotlivých postav.
Ačkoli se hra Tři holky jako květ může na první pohled zdát vhodná hlavně pro ženskou část publika, není tomu tak. Odhalování všemožných témat, více či méně intimních a v běžné komunikaci spíše skrývaných, totiž díky vtipné formě a výbornému obsazení jistě zabaví i mužské návštěvníky divadla.

Hana Rubišarová