V úterý v 17 hodin se koná v galerii Mázhaus na Pernštýnském náměstí v Pardubicích vernisáž výstavy obrazů pardubického malíře Jiřího Skaly. Výstava s názvem Světlo v krajině potrvá do 8. října.

Galerie Mázhaus je v srpnu otevřena denně od 10 do 18 hodin. Mimo prázdniny bývá vždy v pondělí zavřeno, jinak je otevírací doba stejná. 

„Název Světlo v krajině napovídá, že obrazy nespojuje tématika, ale právě různé světelné podmínky. Většina obrazů jsou olejomalby zobrazující krajinu v různých fázích dne na různých místech Čech, včetně míst v okolí Pardubic," přiblížil referent turistických atraktivit města Pardubice Aleš Chaloupka, který se na přípravě výstavy podílel. Jiří Skala tvoří obrazy v různých formátech. Některé obrazy jsou barevně výraznější, jiné naopak tlumené a barevně neutrální.

O autorovi

Jiří Skala je nejen malíř, ale také restaurátor a umělecký pozlacovač. V letech 2005 až 2009 studoval užitnou malbu na soukromé umělecké škole pod vedením akademického malíře Jaroslava Kláta. Dále studoval restaurátorství a konzervátorství na Vyšší odborné škole v Brně u akademického malíře a restaurátora Jana Knora a poté se vyučil uměleckým pozlacovačem na Střední odborné škole podkovářské v Praze. Od roku 2017 se stal Jiří Skala členem Asociace starožitníků a restauruje závěsné obrazy včetně obrazových rámů, které jsou v soukromých sbírkách.

Pardubický zámek přivítal návštěvníky v pátek 25. srpna na již 26. ročník festivalu vína. Lidé zde měli možnost ochutnat tuzemská, ale i zahraniční vína.
Na pardubickém zámku teklo víno proudem. Festival zval i na vinařskou noc

Jiří Skala dříve maloval dnes již téměř zapomenutou technikou malby vaječnou temperou, ale v současnosti se zabývá olejomalbou. Malířská plátna si připravuje sám. Preferuje plátna ze lněných přízí, která mají vynikající stálost a odolnost. Jiří Skala nepoužívá ve své současné praxi syntetické akrylové podklady. Podklady si vyrábí sám dle starých receptur z přírodních materiálů. Malířskými vzory Jiřího Skaly jsou Alois Kirnig, Adolf Chwala a další krajináři 19. století. Pro jeho současnou tvorbu není tak důležitý námět, nýbrž atmosféra, nálada, světlo, stíny a barvy, které dodávají námětu jedinečnost.