Komorní filharmonie Pardubice uspořádala benefiční koncert na podporu domácí hospicové péče Oblastní charity a přizvala k jeho provedení dva významné umělce – pěvkyni Dagmar Peckovou (na archivním snímku) a dirigenta Vojtěcha Spurného.

Výtěžek potřebným

Celý výtěžek ze vstupenek, které byly rychle vyprodány, nyní zamíří za potřebnými.
Důstojnost večera zdůraznil i výběr skladeb. Program se soustředil na autory z nejznámějších – Antonína Dvořáka a Wolfganga Amadea Mozarta.

Tři z Legend prvního z nich navodily hned v úvodu slavnostní náladu, orchestr k nim přistoupil se vší poctivostí a pokorou, přesně tak, jak se tahle jímavá a ryze česká hudba má provozovat. Za precizním nastudováním zcela jistě stála i dirigentova pověstná poctivost, doprovázená tradičně nadstandardním nasazením.

Vojtěch Spurný si s pardubickými hráči rozumí a citlivý posluchač to umí ocenit.

Dagmar Pecková poté přednesla všech deset Dvořákových Biblických písní. Její interpretaci je rovněž možno označit za plnou pokory a úcty k velkému autorovi, pěvkyně neváhá vstupovat do všech hloubek i výšin jedinečného duchovního díla, její projev je dokonalý.

Akustika Sukovy síně je však nemilosrdná a orchestrální doprovod zde s sebou nese velké riziko překrytí sólisty. K němu, žel, došlo v několika okamžicích i tentokrát, což famózní výkon Dagmar Peckové narušilo. Přesto šlo o výjimečný zážitek potvrzující, že interpretka neztratila nic ze své individuality, atraktivnosti a pěvecké virtuozity.

Tu plně prokázala i ve druhé části večera při provedení Mozartovy árie Vitelie z opery La Clemenza di Tito.
Vystřihla ji s plnou grácií a s mohutnou hlasovou silou, podepřenou vyzrálostí a bohatými zkušenostmi

Malá noční hudba

Orchestr po přestávce ještě předtím zahrál předehru k Mozartově rané opeře Lucio Silla a skladbu z nejznámějších – Malou noční hudbu.

I na nich si Vojtěch Spurný dal záležet, takže sálem zněla hudba v té podobě, na jakou je pardubické publikum zvyklé, jak ji chce slyšet a jak ji miluje.