Syrové historické drama rozdělilo obecenstvo na dva tábory. Ti, co nebyli připraveni na ostrý jazyk se spoustou vulgarismů, museli být šokováni a možná i pohoršeni. Inscenace, jež diváky zavedla do Anglie po pádu Cromwella, tyto vyjadřovací prostředky nepoužila samoúčelně. Jejich cílem bylo dokreslit drsnou dobu a atmosféru, která tehdy panovala.

VČD si ke spolupráci na této inscenaci, kterou objevil dramaturg a překladatel Martin Fahrner, přizvalo slovenského režiséra Mariána Pecka. Ten je znám svým výjimečným obrazovým viděním, jež uplatnil i v této hře.

Opět se ukázalo, že režisér se může spolehnout na skvělé „parťáky“, ať už šlo o vynikající scénu a kostýmy Pavola Andraška či hudbu Róberta Mankoveckého. Šťastnou ruku měl i při výběru herců. Všichni hlavní představitelé podávají výborné výkony.

Navzdory odsouzení částí publika je dobře, že se hra dostala na repertoár. Jde o emotivní titul, který dokáže u diváků vzbudit vášně a donutit je o inscenaci přemýšlet. Určitě má větší smysl, než kdyby se VČD rozhodlo nasadit na repertoár třetí variaci na Úžasnou svatbu. Posláním divadla totiž není pouze bavit, ale také třeba záměrně provokovat a balancovat na hraně…