Je to pochopitelná dramaturgická volba splácející tak dluh vůči hrám bývalého českého prezidenta. Na prknech pardubického divadla byla totiž Havlova hra uvedena pouze jednou a to užv roce 1965 jeho Vyrozumění. Zahradní slavnost je textem ještě starším, který vznikl na začátku šedesátých let. Hra je v tomto období částečně ukotvena odkazem na socialistické fráze, kdy řeč stále méně reflektuje skutečnost. Ve světle posledních pandemických měsíců lze říci, že text poměrně věrně popisuje i realitu značné části vládních tiskových konferencí.

DOKONALÁ PROMĚNA

Zahradní slavnost od Václava HavlaZahradní slavnost od Václava HavlaZdroj: Luboš JeníčekZahradní slavnost ovšem není politická satira, režiséra Břetislava Rychlíka zajímá hlavně absurdita lidského žití a vyprázdněnost společenského života schovaného za bezobsažné fráze. Hlavní hrdina Havlovy hry Hugo Pludek (Petr Borovec) je ukázkou tvárného člověka, který nemá vlastní názor a jako houba tak do sebe může nasávat názory a vzorce chování ostatních. Dokáže tak dokonale ovládnout prostředí a adaptovat se na systém, v němž si nikdo nemůže být jistý svým postavením. Jeho proměna je natolik dokonalá, že ho na konci nepoznávají už ani vlastní rodiče (Radek Žák a Romana Chvalová), kteří ho vstříc slibné kariéře vyslali.

Borovec (na snímku vpravo) hraje Huga jako nenápadného člověka, má dobrácký vzhled, okolí neovládá siláckým projevem jako zahajovač Ferda Plzák (Ladislav Špiner) ani mnohamluvným opakováním frází a pokynů jako likvidační tajemníci (Petra Janečková a Martin Mejzlík). Přesto je to právě on, kdo tuhle šachovou partii vyhrává a dostává se tak na pomyslný vrchol hierarchie.

Scéna i kostýmy posilují pocit neosobnosti světa Zahradní slavnosti. Režisér Rychlík hodně akcentoval komické prvky předlohy, nejvíce pobaví smysluprostá lidová moudra, jimiž nešetří především Hugův otec. Temnější podtóny odosobněného systému se prosazují o něco méně, byť zakončení je bezmála apokalyptické. Závěrečné babišovské „Čau lidi“ už působí zbytečně doslovně, Havlův text je vystavěný tak, že nenechá na pochybách, že míří i na současné politické elity.

Absurdní dramatika není v Pardubicích k vidění právě často. Ale je dobře, když se divadlo vydá i do neprobádaných vod, může to být občerstvující pro diváky i herecký soubor.

Hodnocení Deníku: 60 %