Jednu z hlavních rolí v novém českém filmu Obchodníci, který se natáčel v Pardubickém kraji, ztvárnil RICHARD NEDVĚD (na snímku zcela vpravo). Je známý jako profesionální kouzelník a komik. Kouzlení je pro něj povoláním i koníčkem. Tohoto nadějného mladého umělce jsme mohli vidět v soutěži Česko Slovensko má talent, v pořadu Na stojáka a reklamě na mobilního operátora. Se svými vtipnými kousky nejčastěji hostuje na firemních akcích.

Jak se vám spolupracovalo se štábem a Patrikem Ulrichem?

Spolupráce byla výborná.   Jednalo se o mou první zkušenost s filmem. Vše pro mě bylo nové. Byli jsme jedna velká rodina. Při natáčení panovala uvolněná a přátelská atmosféra. Dostal jsem šanci se naučit od profesionálních herců něco nového. Toho si velice cením.

Co vás nejvíce zaujalo na vaší filmové postavě? Můžete říct, že jste si s postavou z filmu
v něčem podobní?
Je těžké říci, co mě zaujalo nejvíc. Postava má ve skutečnosti hodně společného s tím, čím se živím. Richard ve filmu lidí podvádí, ale neřekne jim to. Je to notorický podvodník. V mé profesi kouzelníka se tento rys objevuje také. Ukazuji, tedy vlastně neukazuji lidem kouzla. Rozdíl mezi mnou a filmovým Richardem je takový, že já lidem řeknu, jak a kdy jsem je podvedl. Kouzlení je vlastně takové šálení smyslů a lidí.

Setkal jste se s podobnými typy lidí, o kterých film je?

Ano, párkrát.  Před pár měsíci jsem na ulici potkal pána prodávajícího voňavky.  Naštěstí  mi nevěnoval pozornost.

Jak na tyto lživé prodejce reagujete?

Moje reakce jsou smíšené. Neodsuzuji a neobhajuji je. Tuto práci dělají i lidé, kteří nemají jinou možnost přivýdělku. Když mě tito lidé zastaví na ulici, ze slušnosti si je vyslechnu. Baví mě jejich způsob přesvědčování. To je mi velice blízké.

Natáčelo se v Pardubicích. Co vás zde nejvíce zaujalo?

To je těžká otázka. Města obvykle navštěvuji večer, takže nemám moc možnost si je pořádně projít.  To bylo bohužel podobné i v tomto případě, kdy jsme zde točili. Ale v Pardubicích se mi asi nejvíce líbí Pernštýnské náměstí.

Co se vám vybaví, když se řeknou Pardubice?

Na prvním místě pardubický perník. Potom teta, která tu bydlela. A trochu negativní vzpomínku mám na místní točenou zmrzlinu, kterou jsem si tady dal  a nechutnala mi.

Anna Jarošová