"Vánoční výstavy na Veselém Kopci mají svoji tradici, první jsme dělali v roce 1982. Snažíme se každý rok podívat na vánoční téma trošičku jinak. Letos jsme se zaměřili hlavně na Štědrý večer," řekla ČTK vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.

Návštěvníci se ve skanzenu například dozvěděli, že nyní již tradiční stromek se začal objevovat v českých a moravských domácnostech na konci 19. století. V roubenkách také mohli vidět, jak vypadalo menu vánoční hostiny od poloviny 19. do poloviny 20. století.

"Večeře byla obřadní, naši předci věřili, že je to večer obdařený zvláštním kouzlem. Věřili, že mohou ovlivnit budoucnost a nahlédnout do ní," uvedla Vojancová.

Českomoravská vrchovina byl chudý kraj, a tak spíše než maso se na stole objevovaly pokrmy z mouky, především z kynutého těsta. Lidé totiž věřili, že kynuté těsto přináší sílu. Jedly se i luštěniny a houby - luštěniny měly zajistit bohatou úrodu, houby prý ochraňovaly před nemocemi.

Dárky se začaly pod stromečkem rozdávat až ve 20. století. Zprvu byly velmi skromné a také praktické. Na děti pod stromečkem čekala třeba postavička z ovoce, jindy zase šála nebo rukavice.

Návštěvníci skanzenu potvrdili, že řada vánoční zvyků přetrvala dodnes. Například Martina Belžiková z Brněnska, která přišla i s rodinou, každý rok rozkrajuje jablíčka, peče a zdobí perníčky nebo hádá budoucnost z roztaveného vosku. Kdysi k tomu sloužilo olovo, ale vosk mi přijde bezpečnější, řekla ČTK.

Výstava o vánočních zvycích potrvá ve skanzenu do první adventní neděle a završí ji předvánoční jarmark výrobků lidových řemeslníků z celé České republiky.