„To, co předvedli tanečníci, bylo neuvěřitelné. Takové akrobatické skoky a skvěle zvládnuté kozáčky vidět naživo, to je zážitek na celý život,“ svěřil se postarší muž.

„Jsem rád, že jsem Alexandrovce spatřil na vlastní oči. Být to za minulého režimu, byla by z této akce obrovská sláva a možná by se vysílala i v televizi. Teď jsem v Pardubicích viděl viset plakát snad jen na informačním středisku, což mi připadá dost málo. Kdyby mělo vystoupení Alexandrovců lepší propagaci, určitě by přišlo mnohem víc lidí. Takhle mi bylo Alexandrovců při pohledu na poloprázdnou halu docela líto. Za to, co dokázali, by si zasloužili důstojnější diváckou kulisu,“ poznamenal.

Skvělé výkony však podal také orchestr i zpěváci, z nichž mnozí se dostali až téměř na samotnou hranici možností.

„Ten tedy nezapře, že je z Rudé armády,“ narážel asi třicetiletý návštěvník koncertu na vystoupení jednoho ze sólistů, který při náročném pěveckém partu celý zčervenal.

Některé diváky překvapilo, že se Alexandrovci neomezili pouze na ruské hudební klenoty, ale zazpívali také italsky, česky a slovensky. „Když jsem zavřel oči, připadalo mi, že slyším italsky zpívat Pavarottiho. Zaujalo mě, že zatímco s češtinou měl soubor trochu problémy s výslovností, slovenskou píseň Na královej holi zvládl bez problémů,“ všiml si jeden ze znalců ansámblu, jehož zamrzel nepřlíš kvalitní zvuk v hale. „Takhle byl zážitek z pěveckého vystoupení poloviční,“ posteskl si.

V hale se objevila i skupinka teenagerů, která zjevně netušila, na jakou akci přišla. „Dostali jsme zadarmo lístky, tak jsme se zašli juknout, co jsou ti Alexandrovci zač. Ne všechno ruské je špatné,“ prohlásil mladík, jehož zaujala i přehlídka uniforem. „Některé kostýmy tanečnic byly zas jak z Mrazíka,“ líčil jeho kamarád.

„Ty dvě paní, co všechny kostýmy musí od rána do večera žehlit, upřímně lituji,“ dodala žena ve středním věku.