Tentokrát z japonského Tokia. „Už to tolik neprožíváme. Sedíme v klidu doma, nejsme schopni reagovat na záplavu esemesek a telefony se až na výjimky neberou. Pocity jsou ale samozřejmě skvělé a medaile nečekaná. Věřili jsme, že to nedopadne špatně, ale co znamená nedopadnout špatně, když jedete na svou čtvrtou olympiádu ve věku 38 let? Mise byla splněna na sto dvacet procent už postupem do finále,“ uvedl otec reprezentanta Vítězslav Veselý starší.

Veselý si místo na stupni vítězů získal svým třetím hodem. Oštěp doletěl 85,44 metrů daleko. To se mu povedlo naposledy v roce 2016. „Měl na to celou sezonu, i když výsledky tak nevypadaly. I v těch předchozích řekněme hluchých letech měl období, kdy se cítil dobře. Pak však došlo třeba k nějakému zranění,“ sdělil tatínek.

Medailová radost českých oštěpařů. Zleva bronzový Vítězslav Veselý a stříbrný Jakub Vadlejch.
Česká oštěpařská fantazie v Tokiu. Vadlejch slaví stříbro, Veselý má bronz

Letos se však oštěpaři nadmíru vydařila zimní příprava. „Poprvé v jeho dlouhé kariéře jsme s ním absolvovali dvouměsíční soustředění na Tenerife. Vytvářeli jsme mu zázemí, zatímco on trénoval. Když se pak vrátil do Prahy a za týden přijel k nám, říkal, že si najednou udělal v tělocvičných úkonech spoustu osobních rekordů. Tak jsem se ho ptal, jak trénoval předtím, když má osobák v osmatřiceti?“ přidal se smíchem.

Do země samurajů tak mistr světa z roku 2013 letěl dobře naladěn. „Letos to cítil, ač byl začátek sezony takový nijaký. Pořád říkal, že to v sobě má, ale nedokáže to dostat ven. Nakonec to přišlo v pravou chvíli, což je možná dané zkušenostmi,“ zauvažoval Veselý.

Vítězslav Veselý jede na svou čtvrtou olympiádu.
Dřív bych nečekal, že poletím do Tokia. Domů jsem jel po tornádu, míní Veselý

Mnoho nechybělo a v Hodoníně se mohli radovat i ze vzácnějšího kovu. Na třetí příčku ale Veselého svým posledním hodem odsunul stříbrný kolega Jakub Vadlejch. „Stříbro by bylo skvělé, ale myslím, že je to zcela rovnocenné. Ti kluci spolu trénují, Kuba Vadlejch v rozhovoru řekl, že děkuje synovi, který jej k tomu hodu nabudil. Vždy je výhoda, když jsou tam dva ze stejné země, pokud to tedy nejsou vyloženě rivalové,“ přidal medailistův otec.

Nezapomněl zdůraznit ani ty, kteří se pod oštěpařský úspěch v Tokiu podepsali. „Dost se zapomíná na trenéry. V případě syna se dá mluvit o čtyřech. Ze začátku Zdeněk Lípa v atletických třídách v Hodoníně. Pak jej dostal do rukou doktor Jaroslav Halva, to byla klasická česká oštěpařská škola, trénoval ještě Honzu Železného. Poté samozřejmě sám Železný a tím čtvrtý koučem je on sám. Vede se posledních pět let podle svých pocitů, což je taková rarita,“ uzavřel Veselý starší.

JAROSLAV GALBA